V Berlíně se tvořil plán na totální rozklad ruské říše - se záměrem odlehčit východní frontě. Revoluce tak byla na stole. V dubnu 1917, s finanční pomocí císařského Německa, vycestoval vůdce ruských bolševiků Vladimír I.

Lenin spolu s dalšími ruskými exulanty ze švýcarského exilu v zaplombovaném vagoně, přes Německo, Švédsko, Finsko, až do ruského Petrohradu. Lenin s pomocí Německa začal po letech exilu naplňovat své plány o převzetí moci v Rusku. Rusko se zmítalo v nepokojích, vojáci odmítali bojovat, slavná Aurora se mohla chystat na své říjnové vystoupení. Císař Vilém II. slavil úspěch, revoluce se povedla.

Historie této Leninovy cesty je už skoro zapomenutá. Ono se o ní nikdy moc nemluvilo, politici se ani dnes příliš nehlásí k této, mnoha tajemstvími opředené události. Důvody jsou k pochopení, viníci se neradi chlubí touto kapitolou dějin, která před 106lety zcela změnila průběh světové války a dala návod i pro doby budoucí... Revoluce dostala z Německa i finanční podporu, nejspíše přes pobočky švédských bank. Byly to desítky milionů marek ve zlatě.... Dle historiků se jednalo o hodnotu 10 tun zlata.

Je otázkou, proč se tak stalo? V roce 1917 Německo bojovalo na dvou frontách. Na západní frontě proti Anglii, Francii, na východní společně s rakousko-uherskou armádou, proti carskému Rusku. Na počátku roku 1917 v carském Rusku se začaly šířit občanské nepokoje a vojenské vzpoury, které vyvrcholily v únoru 1917 svržením cara Mikoláše II. a ustavením Prozatímní vlády. Ta se stále snažila udržet ruské válečné úsilí na východní frontě. V Berlíně tak svitla naděje…

Tento válečný vývoj výstižně definoval hrabě Ulrich von Brockdorff – Rantzau, německý diplomat a politik, pozdější velvyslanec Německa (1922 – 1928) v SSSR: „Nyní musíme za všech okolností vyvolat v Rusku co největší chaos, neboť převrat bude nevyhnutelný a povede ke zhroucení ruské moci!“

Proto se v Berlíně zrodil plán na cestu Lenina a dalších ruských revolucionářů ve speciálním vlaku přes Německo, až do Ruska, s cílem vyvolat revoluci. Původně malá hrstka zapomenutých exilových ruských bolševiků žijících převážně ve Švýcarsku tak zcela změnila průběh světové války. Německé peníze proměnily svět.

Po říjnové revoluci následoval rozklad východní fronty a tím začal i postup armád tzv. ústředních mocností na ruské frontě. V březnu 1918 bylo revoluční Rusko nuceno uzavřít s Německem, Rakousko – Uherskem, Tureckem pokořující separátní mír v Brestu Litevském. Rusko tímto aktem přišlo o svá rozsáhlá území, jako byly části Běloruska, Ukrajiny, ale i o Litvu, Finsko,….Tento separátní mír mj. ztížil i postavení čs. legionářů. Měli být dle této dohody odzbrojeni. Zde se začala psát kapitola o dlouhé cestě čs. legionářů, přes Sibiř do vlasti, ale to je jiná kapitola dějin.

Válkou zbídačené Rusko se tak vydalo na cestu revoluce - za významného přispění Německa. Světu byl zároveň předložen návod jak lze provést úspěšnou revoluci v cizím zájmu. I dnes je tento „vývoz revolucí“ návodem velice aktuálním. Kolik těchto revolucí za potlesku a jásotu davu proběhlo jen v posledních 30letech. Kolik slibů bylo předneseno o růžové prosperitě a nově získané svobodě, kolik rozvrácených států za tyto sliby následně draze zaplatilo.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele