Pasivita vlády kolem zdražování energií a potravin je nemístná. Třetina rodin se dostává do neřešitelné situace, 20% inflace znehodnocuje jejich vklady. Není velkým tajemstvím, že desetitisíce dětí nemá na školní obědy, děti nemají ani na mimoškolní placené aktivity. Základní potraviny se stávají nedostupnými. Lidé nakupují jen akční nabídky. Některé potraviny v akcích mizí z regálů v okamžiku, vejce, mléko, máslo, … Brambory se prý neurodily, cibule bylo také méně… Nákupní turistika žene Čechy za hranice, tam nakoupí až o polovinu laciněji. Polsko je toho příkladem. Potravinové banky hlásí meziroční nárůst poptávky o 35% a těm se i přes štědrost dárců nedostává už nyní na 600tun zejména potravin pro ty sociálně potřebné.

Vláda místo včasného řešení energetické krize zaspala, nyní tápe, dává nám hraběcí rady, jak ušetřit, jak vyhnat zimu z baráku, kolik svetrů si máme vzít. Zda se sprchovat, nebo je otřít žínkou. Naše energetická soběstačnost zůstala na papíře. ČEZ přesto hlásí miliardové navýšení svých zisků, tedy na úkor vyšších cen pro spotřebitele. Vláda zůstala pasivní i zde. Obdobně, ještě donedávna, naše zemědělství nám zajišťovalo potravinovou bezpečnost. Dnes jsme odkázáni na dovozy. Banány sice už máme, ale nejsou zase vajíčka, sýry, máslo, vepřové, dokonce není ani toaletní papír. Někde polistopadoví „soudruzi“ udělali chybu. Zimní období je před námi a zcela jistě přinese další dopady na většinu českých domácností.