Mám pro omyl paní Cibulkové pochopení, protože články 6 až 11 tohoto zákona, které ustanovení předsedy Akademie věd a členů Akademické rady upravují, obsahují určitou jemnost, která může čtenáři při povrchním čtení uniknout. Jsem si však jist, že pokud si paní Cibulková přečte tuto mou reakci, pochopí, že se mýlí, a uzná, že Akademie věd postupuje přesně podle zákona.

Paní Cibulková opírá své tvrzení v názvu svého článku o svou následující interpretaci uvedených článků (tučně zvýrazněné pasáže jsou mylné)

Funkční období Akademické rady je čtyři roky. Členem Akademické rady je možné být nejvýše DVĚ po sobě jdoucí období, tedy celkem osm let. Stávající předsedkyně ale prvně působila v Akademické radě už v letech 2013–2017, jako její řadová členka. Pak byla předsedkyní Akademie v letech 2017-2021. Jenže nyní je i předsedkyní pro období 2021-2025. A to je samozřejmě proti znění zákona, neb je tak v Akademické radě už třetí období po sobě.

K tomu přidává následující pozoruhodnou a částečně pravdivou úvahu, která ovšem její tvrzení nepodporuje (tučně zvýrazněné pasáže jsou opět mylné):

Jenže takovémuto kumulování stejných lidí ve funkcích se zákon snaží čelit. A to porušování zákona zaznamenala i média. Proto Akademie hledala nějaké šroubované vysvětlení, že pro předsednickou funkci je jakási výjimka - ač o ní v zákoně není ani slovo. I když nakonec předsedu Akademie jmenuje prezident se souhlasem premiéra, nemění to nic na tom pravidle o nejvýše dvou obdobích. Dovedena do konce, ta argumentace Akademie vycucaná z prstu by vytvářela logický nesmysl. Někdo by totiž mohl být v Akademické radě doživotně. Řekněme, nejprve dvě období jako řadový člen, pak dvě období jako předseda, pak zase dvě období jako řadový člen, a tak furt dokola, dokud by nebyl z budovy na Národní vynesen v rakvi. To omezení zákonem na nejvýše dvě období po sobě je právě dáno velmi smysluplným požadavkem, aby se ve vedení Akademie dlouhodobě nehromadily spřátelené klany. Jinak se začnou vršit deformace, přehmaty, nepravosti.

Paní Cibulková neupřesnila, která média údajné porušování zákona ze strany Akademie věd zaznamenala, ale pokud ano, mýlí se stejně jako paní Cibulková. Paragrafy zákona 283/1992 Sb., které upravují ustanovení předsedy Akademie věd a členů Akademické rady, zní takto
§6 Akademický Sněm
a) přijímá stanovy Akademie, které nabývají platnosti po schválení vládou České republiky,
b) schvaluje výroční zprávu o činnosti Akademie,
c) schvaluje rozpočet a závěrečný účet Akademie, jakož i rozdělení finančních prostředků mezi pracoviště,
d) schvaluje zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení pracovišť,
e) usnáší se na návrhu na jmenování předsedy z členů Sněmu a na jeho odvolání,
f) volí a odvolává z funkce volené členy Rady a členy Vědecké rady,
g) rozhoduje o všech dalších věcech, které mu vyhradí stanovy.
§ 7 Akademická Rada
(1) Výkonným orgánem Akademie je Rada.
(2) Radu tvoří předseda, místopředsedové, předseda Vědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu na základě návrhů z pracovišť Akademie.
(3) Funkční období Rady je čtyři roky. Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období. Členství v Radě je neslučitelné s funkcí ředitele pracoviště.
(4) Po skončení funkčního období Rady vykonává Rada své funkce až do ustavení nové Rady.
(5) Počet členů Rady, způsob jejich volby, způsob jednání a usnášení a výši odměny za výkon funkce v Radě, jakož i jejich práva a povinnosti, upraví stanovy Akademie.
§ 10 Předseda
(1) Předseda jedná ve všech věcech týkajících se Akademie.
(2) Předsedu jmenuje a odvolává prezident republiky z členů Sněmu a na návrh Sněmu, který projedná vláda. Funkční období předsedy je čtyři roky. Funkci předsedy nelze zastávat déle než dvě po sobě jdoucí funkční období.
(3) Předseda jmenuje místopředsedy z volených členů předsednictva.
(4) Předseda jmenuje a odvolává ředitele pracovišť.
(5) Předseda předsedá zasedání Sněmu, Rady a předsednictva.
(6) Místopředsedové zastupují předsedu v době jeho nepřítomnosti, nebo jsou-li jím k zastupování pověřeni.
(7) Oprávnění místopředsedů Akademie a dalších členů Rady ve vymezených oblastech upraví stanovy Akademie.
§ 11 Vědecká rada
(1) Vědecká rada je stálým poradním orgánem Rady ve věcech přípravy a realizace vědní politiky Akademie.
(2) Vědeckou radu tvoří zástupci pracovišť, zástupci vysokých škol a dalších vědeckých institucí a významní vědci ze zahraničí.
(3) Funkční období Vědecké rady je čtyři roky.
(4) Vědecká rada volí ze svých členů předsedu Vědecké rady.
(5) Počet členů Vědecké rady, způsob jejich volby a odvolání, jejich práva a povinnosti a způsob jednání a usnášení Vědecké rady upraví stanovy Akademie.
Článek 41 Stanov Akademie věd
Vědecká rada volí ze svých členů a odvolává z funkce tajným hlasováním předsedu Vědecké rady a místopředsedy Vědecké rady. Předseda Vědecké rady je z titulu své funkce členem Rady a jejího předsednictva.

Pro jejich správné pochopení je třeba připomenout důležitou skutečnost. Až do konce roku 2006 byla Akademie věd státní rozpočtovou organizací a ústavy Akademie věd příspěvkovými organizacemi. Tyto právní formy měly za následek, že předseda Akademie věd i členové Akademické rady byli přímo volení Sněmem Akademie věd. Novela zákona 283/1992 Sb. z roku 2005 s platností od 1. 1. 2007 tento stav zásadně změnila. Akademie věd se stala organizační složkou státu, tedy něco podobného jako ministerstvo, která jménem České republiky zřizuje ústavy Akademie věd jako veřejné výzkumné instituce. Tato zásadní změna si vynutila i změnu ustanovení předsedy Akademie věd.

Podle článku 10 odstavce (2)
Předsedu jmenuje a odvolává prezident republiky z členů Sněmu a na návrh Sněmu, který projedná vláda. Funkční období předsedy je čtyři roky. Funkci předsedy nelze zastávat déle než dvě po sobě jdoucí funkční období.

a článku 7 odstavce (3)

(3) Funkční období Rady je čtyři roky. Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období. Členství v Radě je neslučitelné s funkcí ředitele pracoviště.

se ustanovení předsedy Akademie věd a ostatních členů Akademické rady řídí jinými pravidly. Sněm Akademie věd předsedu nevolí, ale jen se usnáší na návrhu na předsedu, ale ten je jmenován prezidentem, podobně jako třeba ministři. Ostatní členové Akademické rady, kromě předsedy Vědecké rady, který je člen z titulu své funkce, do níž je volen Vědeckou radou, jsou podle článku 7 odstavce (2) volení Akademickým sněmem jako dříve. Podle článku 7 odstavce (3) tito volení členové Akademické rady mohou být do této funkce volení maximálně na dvě po sobě jdoucí období. Toto ustanovení ovšem nevylučuje, že konkrétní osoba může být zvolena za člena Akademické rady na dvě po sobě jdoucí funkční období vícekrát, mezi nimi však musí být přestávka. Pokud paní Cibulková tvrdí, že

Proto Akademie hledala nějaké šroubované vysvětlení, že pro předsednickou funkci je jakási výjimka - ač o ní v zákoně není ani slovo.

pak si nepřečetla články 7 a 10 pozorně. Pro předsednickou funkci neexistuje žádná výjimka, ale její obsazení se řídí jinými pravidly než v případě Akademickým sněmem volených členů Akademické rady.

Takže ještě jednou a krátce. Akademická rada má 17 členů, patnáct z nich volí do této funkce ze svých členů Akademický sněm a jenom na ně se vztahuje omezení na dvě funkční období podle článku 7 odstavce (3).. Další dva členové Akademické rady, předseda Akademie věd a předseda Vědecké rady Akademie věd jsou členy Akademické rady z titulu svých funkcí. Předseda na základě jmenování prezidentem na návrh sněmu projednaný vládou (nikoliv se souhlasem premiéra) a předseda Vědecké rady Akademie věd na základě výše uvedeného článku 41 Stanov Akademie věd. Prezident může do funkce předsedy Akademie věd jmenovat jednu osobu jen dvakrát po sobě, ale pro předsedu Vědecké rady žádné takové omezení neexistuje a ten může být členem Akademické rady slovy paní Cibulkové „furt dokola“.

Současná předsedkyně byla v roce 2013 zvolena Akademickým sněmem za členku akademické poprvé a poté ji prezident na návrh Akademického sněmu dvakrát po sobě jmenoval předsedkyní Akademie věd. To je plně v souladu s články 7 a10 zákona 283/1992 Sb. A po skončení jejího druhého funkčního období v březnu 2025 může, pokud bude zvolena za členku Akademického Sněmu, být opět zvolena do Akademické rady. V tomto smyslu má paní Cibulková pravdu, když říká

Někdo by totiž mohl být v Akademické radě doživotně. Řekněme, nejprve dvě období jako řadový člen, pak dvě období jako předseda, pak zase dvě období jako řadový člen, a tak furt dokola.

Ano, je to tak a paní Cibulkové se to nemusí líbit, to je její legitimní názor, ale tak to chtěl zákonodárce v roce 2005. Pokud by chtěl omezit celkový počet funkčních období členů Akademické rady, mohl to udělat stejně ústava USA, která stanoví, že jedna osoba může být zvolena prezidentem celkově jen dvakrát, po sobě nebo s přestávkou. Ale zákonodárce tak v roce 2005 neuvažoval a tak se s platným zněním zákona 283/1992 Sb., kterým se Akademie věd řídí, musí paní Cibulková smířit.

Prof. RNDr. Jiří Chýla, CSc., Fyzikální ústav Akademie věd ČR