První hodnocení státní podpory výzkumu ve firmách: Je dostatečně motivační?

04.12.2016 20:59 | Zprávy

Zatímco o rozdělování dotací na vědu a výzkum pro veřejné instituce - včetně univerzit, vědeckých pracovišť atd. - se bouřlivě diskutuje, o hodnocení efektivity státní podpory výzkumu a vývoje pro soukromé subjekty se moc nemluví. Důvodem je to, že v českém prostředí takové hodnocení dosud chybělo. Nejedná se přitom zrovna o malé peníze: jen na program ALFA, který od roku 2010 poskytuje Technologická agentura České republiky, se počítá s vynaložením 9 miliard korun ze státního rozpočtu.

První hodnocení státní podpory výzkumu ve firmách: Je dostatečně motivační?
Foto: CSO
Popisek: Satelit

V pořadí již 17. letošní studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR pojednává o problematice hodnocení motivačního účinku státních dotací přidělovaných soukromým subjektům na výzkum a vývoj. Program ALFA se tímto dočkal prvního hodnocení. Pravidelná hodnocení motivačního účinku podpory výzkumu a vývoje se přitom ve vyspělých zemích provádí běžně.

Motivovat a zase motivovat aneb Jak na to, když chybí „výstupy“

Běžné investice se dobře hodnotí na základě různých typů „výstupních“ ukazatelů, jako jsou vygenerovaný obrat, čistý zisk, hodnota akcií či nárůst zaměstnanců. Podle Martina Srholce, výzkumníka IDEA a spoluautora studie, ovšem v případě programu ALFA takto metodu hodnocení motivačního potenciálu pojmout nelze: „Program [ALFA] funguje příliš krátce na to, aby takovou analýzu umožnil. Je tedy nutné sledovat jiné motivační ukazatele. V naší studii jsme se rozhodli zaměřit na to, zda poskytnutá státní podpora vyvolala u podpořených projektů nárůst objemu soukromých investic do výzkumu a vývoje. Pokud ano, je to nejdůležitější – i když nikoliv jediný – předpoklad pro to, aby takovou podporu šlo označit jako motivační,“ objasnil sledované ukazatele Srholec.  

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

Pokles reálných mezd

To, že nám klesají reálné mzdy a vůbec klesá naše životní úroveň víme i bez toho, aniž byste nám to jako politici říkali. Mě spíš zajímá, co jako politici děláte proto, aby naše mzdy a životní úroveň byly lepší - vyšší?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Šťastná: Kdy už konečně rodiče řeknou dost?!

16:06 Jana Šťastná: Kdy už konečně rodiče řeknou dost?!

Stop degradaci školství a stop sexualizaci dětí ve školách!