Nervozita Bruselu před francouzskými prezidentskými volbami stoupá. Jsme proto svědky stále zoufalejších kroků, jejichž jediným účelem je zabránit rýsujícímu se vítězství předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové. Hysterie, která zachvátila "staré struktury" takřka na celém kontinentu, připomíná situaci dva měsíce před prezidentskými volbami ve Spojených státech. Zde navíc volební průzkumy ukazují, že Marine Le Penová i přes neustálé mediální útoky stále sílí - a nejenže by suverénně zvítězila v prvním kole, ale její pozice už slibuje slušnou šanci i v kole druhém, které má být pojistkou proti jakýmkoli skutečným změnám.
Zastavit Fillona všemi prostředky
Donedávna se totiž soudruzi ujišťovali, že katastrofu, která by mohla směřovat k pádu jejich již tak dost rozkývaného projektu Evropské unie, mohou odvrátit vytvořením široké „protifašistické fronty“ ve druhém kole. Stačilo k tomu vybrat vhodného kandidáta, který by byl přijatelný pro levicové, středové i část pravicových voličů.
Takovouto francouzskou Hillary našli v bývalém ministru hospodářství Emmanuelu Macronovi. Z politického obojživelníka média narychlo vyrobila favorita voleb. Francie pod jeho vedením (jde o bývalého bankéře) by se zařadila do pevného jádra vedle Německa - a zvesela by se dále utahovaly šrouby.
K provedení plánu je třeba odstranit kandidáta republikánské pravice, jenž by podle průzkumů prošel spolu s Le Penovou do druhého kola. Kampaň, která se rozpoutala proti vítězi republikánských primárek Françoisi Fillonovi, bez nadsázky nemá v poválečných dějinách Francie obdoby.
Rozkaz zněl jasně: Fillon musí být zničen, aby uvolnil cestu Macronovi do druhého kola. Případné konečné vítězství Fillona by sice snad nebylo takovou pohromou, jako vítězství předsedkyně Národní fronty, ale i tak by znamenalo značnou komplikaci v uskutečňování plánů na větší centralizaci EU. Zvláště nepříjemný by byl obrat v zahraniční politice, neboť Fillon se několikrát vyjádřil, že by zrušil protiruské sankce a decentralizoval EU.
Jak na politický atentát
Záminkou k zahájení palby se stalo obvinění, že fiktivně zaměstnával vlastní ženu jako svoji asistentku v parlamentu. Aféra „Penelope gate“ se díky médiím postupně nafoukla do bizarních rozměrů - a vzápětí začala konat i francouzská policie a justice. Celá kauza měla Fillonovi rychle zlomit vaz. Jasný vítěz republikánských primárek ale i po tomto obrovském tlaku stále odmítá odstoupit, neboť si dobře uvědomuje, že již dávno nejde jen o něho, ale o poslední zbytky demokracie ve Francii.
„Je to politický atentát. Ale nejsem to jen já, kdo má být odpraven - jsou to celé prezidentské volby. Hlasy miliónů voličů jsou umlčovány,“ prohlásil Fillon poté, co dostal předvolání k soudu. Mezitím jeho volební tým opustilo na 60 lidí - včetně pokladníka kampaně Gillese Boyera - a nakonec rezignoval minulý týden i mluvčí jeho kampaně Thierry Solére.
A tlak sílí a sílí. Evropská bažina tentokrát nechce nic nechat náhodě. Prvním úkolem je tedy likvidace Fillona, druhým zničení Le Penové. Někteří zvláště netrpěliví soudruzi už nahlas mluví o tom, že volby je třeba pojistit. Co kdyby se opakoval scénář ze Spojených států?!
Je třeba vyřadit Le Penovou
Proto se znovu objevila, tak jako ve Spojených státech před volbami, otázka výměny vítěze primárek za loajálního republikána. Na scéně je tak znovu tažen na hlavu poražený protikandidát Fillona a probruselský matador Alain „Ali“ Juppé, který by uměl otevřít - tak jako Macron - Francii imigrantům pěkně dokořán. „Nemyslím si, že bychom mohli ztratit jedinou minutu ve snaze ukázat, že máme schopnost reagovat na to, co se stalo. Myslím, že Alain Juppé nabízí alternativu,“ řekl minulý týden stanici BFM TV republikánský zákonodárce Georges Fenech.
V tu ránu se objevily průzkumy, které se snaží dokázat, že kdyby místo Fillona kandidoval zvažovaný náhradník, zcela by to přepsalo volební výsledky prvního kola. Podle těchto "průzkumů" na objednávku by první kolo vyhrál právě on s 26,5 procenty hlasů, za ním by skončil Macron s 25 procenty - a Le Penová by se do druhého kola vůbec nedostala.
Prezidentské volby by potom byly prakticky rozhodnuté, neboť oba kandidáti by pocházeli v podstatě z jednoho mocenského centra. K podobnému modelu ostatně směřují i podzimní volby v Německu, kde by se dle médií mělo rozhodnout mezi Angelou Merkelovou a bývalým předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem (Potěš nás Pán Bůh...).
A jak to bažiny zkoušejí na Le Penovou? Nejprve rozjely kampaň proti zaměstnávání asistentů Národní fronty v europarlamentu. Ti podle těchto tvrzení ve skutečnosti pracovali více pro stranu než pro europoslance. Policie udělala šťáru v sekretariátu strany a celá věc byla dramaticky medializována. Nakonec se ukázalo, že se jedná o zcela neprůkazná tvrzení, která na veřejnost ve výsledku neměla téměř žádný účinek.
Vždycky tu je ovšem ještě možnost kriminalizace politických oponentů. I této metody se protivníci chopili tak nešťastně, že z toho účelovost čouhá jako sláma z bot. Celá věc by tak mohla naopak posílit preference předsedkyně Národní fronty před prvním kolem, které se uskuteční 23. dubna.
Teroristka Marine
Jako záminku si vybrali dva roky starý případ uveřejnění fotek dokumentujících brutalitu ISIL. Tehdy totiž varoval režimní novinář před nebezpečím Marine Le Penové a Národní fronty pro Francii - a přirovnal ji k teroristické organizaci Islámský stát.
Le Penová na tuto nehoráznost reagovala na sociálních sítích. „Cože? Já a Islámský stát? Já proti islamistům naopak bojuji, tohle je ve skutečnosti Islámský stát!“ - a nasdílela na sociálních sítích video a fotografie, kde Islámský stát vraždí zajatce. Mimo jiné i fotografie mrtvého těla amerického novináře Jamese Foleyho, kterého zavraždili v Sýrii. Le Penové mohou hrozit za šíření této „teroristické propagandy“ údajně až tři roky vězení.
Absurdita takového obvinění doslova fackuje. Je to zhruba stejné, jako kdyby byl u nás obviněn z propagace neonacismu Český svaz bojovníků za svobodu za to, že uveřejnil na svém webu fotografie nacistických koncentračních táborů.
Aby byla fraška dotažená do konce, zbavili tento týden velkou většinou hlasů europoslanci Le Penovou poslanecké imunity poté, co žádost francouzské prokuratury podpořil právní výbor parlamentu. „Jenom to ukazuje francouzským občanům, co je EU zač a co je Evropský parlament zač. Všechno je součást systému, který se mě snaží zastavit jako kandidátku francouzského lidu,“ reagovala na poslední kroky Bruselu favoritka francouzských prezidentských voleb.
Bruselští soudruzi a jejich regionální komplicové jsou prostě nepoučitelní. Při pohledu na svá vysychající koryta ztrácejí zbytky soudnosti a jsou ochotni udělat téměř cokoli, aby svůj konec oddálili. V případě francouzských prezidentských voleb zašli zase o krok dále. Už se ani nenamáhají předstírat nějakou hru na demokracii, ani jim nevadí, že mají z ostudy kabát. Spolkne médii bičovaná francouzská veřejnost i tuto jejich zoufalou hru?
Pokud ano, pak platí, že národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. S tou výhradou, že my, kteří volit nemůžeme, se s tím svezeme také. Chtěli jsme totiž do unie - tak máme, co si zasloužíme.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV