Statistiky zahrnují mateřské školy, které byly buď uzavřeny zcela, nebo v nich byla vyhlášena karanténa alespoň v jedné třídě. Pokud přerušila provoz mateřské školy její ředitelka z jiného důvodu, například kvůli nedostatku personálu nebo minimálnímu počtu dětí, do statistik hygieny se škola nezapočítává.

„Překvapuje mě, že přestože počet mateřských škol v karanténě narůstá, vláda se tímto problémem vůbec nezabývá,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, „myslím si, že odpovědní ministři by se měli snažit mateřským školám pomoci, protože některé se s karanténou potýkají opakovaně, nikoliv jejich problémy ignorovat.“

Například ředitelka mateřské školy Gabriela Lacková musela řešit karanténu již třikrát.

„Pomohlo by, kdyby epidemiologové i politici veřejně vyzvali rodiny, které nejsou nuceny posílat své děti do mateřské školy, aby je nechaly doma a omezily tím počet sociálních kontaktů,“ doporučuje Petra Gregorová, ředitelka MŠ.

Někteří ředitelé mateřských škol nebo jejich zřizovatelé tak již učinili. Například vedení magistrátů Ústí nad Labem a Hradce Králové požádalo rodiče, aby své děti do mateřských škol neposílali, pokud nemusí. Podobné výzvy zazněly i z městských částí Praha 6 nebo Praha 13.

„Další možností by bylo uzavření mateřských škol mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví, nebo příslušnou krajskou hygienickou stanicí, ale s výjimkou pro děti všech pracujících rodičů, které by do mateřské školy mohly nadále docházet,“ navrhuje ředitelka MŠ Natália Toflová, „ostatní rodiny mají možnost během současné mimořádné situace nechat své děti doma a přispět tím k boji s epidemií.“

Pracovníci mateřských škol by ocenili, kdyby jim vláda zajistila ochranné prostředky, nejlépe kvalitní české respirátory nebo roušky z nanomateriálů, aby nemuseli používat doma šité roušky, které je dostatečně nechrání. Pomohlo by, kdyby třídy v mateřských školách musely být homogenní (v současné době se třídy ráno o odpoledne spojují). Opatření, která více chrání učitelky i děti, se zavádějí například v mateřských školách na Slovensku. Jinde v zahraničí jsou školy vybavovány čističkami vzduchu a UV sterilizátory.

Počet dětí ve třídách mateřských škol, kde jich může být až 28 najednou, by pomohlo snížit, kdyby rodiče měli nárok na ošetřovné, i když nebyla mateřská škola uzavřena. Tato možnost se osvědčila na jaře, kdy byla situace méně kritická než v současnosti, ale od července byla bohužel zrušena. Nyní rodiče, kteří své děti do mateřské školy neposílají, protože se bojí nákazy, nárok na ošetřovné nemají.

„Ministerstvo zdravotnictví by mělo začít zveřejňovat statistiky, které dostává z jednotlivých krajských hygienických stanic, aby je bylo možné analyzovat,“ dodává Radek Sárközi, „je třeba, aby ministerstvo školství začalo sbírat údaje přímo ze škol, bez toho nelze závažnost problému včas průběžně vyhodnocovat, pomohlo by to nejen nyní v případě mateřských škol, ale i po obnovení provozu základních a středních škol.“

Krajské hygienické stanice zaslaly Pedagogické komoře informace v různé formě. Některé poskytly podrobné statistiky za všechny školy, které zasílají každý týden na ministerstvo zdravotnictví, jiné se vyjádřily pouze obecně k počtu mateřských škol v karanténě, řada z nich bohužel neodpověděla vůbec nebo žádná data neposkytla. Jelikož byly informace zaslány v různé podobě, nejsou vzájemně srovnatelné.

Podle informací z mateřských škol hygiena v některých případech karanténu nevyhlásí, i když mají učitelky pozitivní nález na koronavirus. Navíc testování dětí neprobíhá důsledně. Někdy hygiena ředitele vůbec neinformuje o tom, že je pracovník mateřské školy nebo dítě v karanténě. Jedním z důvodů je, že jsou nyní hygienické stanice přetížené.

Pedagogická komora, z. s.