Proti této skutečnosti se postavila Česká asociace rusistů, jejíž předseda Jiří Klapka předal na MŠMT v úterý následující otevřený dopis, v němž vysvětluje nesmyslnost a ryze politickou motivaci tohoto úředního aktu:
Vážený pane ministře,
jako představitelé České asociace rusistů, z.s. – profesní organizace sdružující především učitele ruského jazyka a literatury, jsme velmi znepokojeni Vaším postojem k výuce ruského jazyka na školách v České republice. Jsme znepokojeni zjevnou snahou potlačit výuku ruského jazyka na českých základních školách v rámci Velké revize Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, které určují podobu vzdělávání u nás. Velice nás zaráží, že při výběru druhého cizího jazyka nemá být počítáno s ruštinou, kterou si bude možno volit jen jako případný třetí cizí jazyk ve školách s rozšířenou výukou jazyků.
Od roku 1989, kdy si žáci mohli cizí jazyk začít vybírat podle vlastních preferencí, až do nedávné doby si ruština na českých školách (po počátečním útlumu v 90. letech) vedla velmi dobře. Co do počtu žáků učících se rusky na základních školách od r. 2003/04 do roku 2012/13 ruština zaznamenala trvalý nárůst, a to z 0,10% na 3,96%. Během dalších tří let se výuka ruštiny téměř zdvojnásobila. Na počátku školního roku 2014/15 dosáhla 7,34% a poté se stabilizovala na úrovni přibližně 7% až do školního roku 2022/23. Jsou ovšem kraje, kde se ruštinu učí mnohem více žáků – 10% i více. Ruština si vždy držela 3. či 4. místo (po angličtině a němčině), které si střídavě vyměňovala většinou s francouzštinou. V některých letech byla i na místě druhém. Pro výuku ruského jazyka na různých typech škol bylo českými autorskými kolektivy vytvořeno několik moderních učebních komplexů (Raduga po-novomu, Pojechali, Klass, Klassnyje druzja a další). Příslušná nakladatelství na svých webových stránkách nabízejí k těmto učebním komplexům také řadu doplňkových a rozšiřujících materiálů. Ruštinu učí kvalifikovaní pedagogové. Každým rokem vycházejí z několika pedagogických fakult mladí ruštináři.
Učitelé mají možnost si dále zvyšovat kvalifikaci například na pravidelných metodických seminářích pořádaných Katedrou rusistiky a lingvodidaktiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, na každoročním celostátním rusistickém semináři organizovaném Českou asociací rusistů ve spolupráci s dalšími organizacemi a při jiných podobných příležitostech. Žáci se pravidelně každý rok zapojují do konverzační soutěže v ruském jazyce, která probíhá ve školních, okresních a krajských kolech po celé České republice a poté v kole ústředním. Každoročně, již 59 let, se ve všech krajích pod vedením svých učitelů připravují na festival Puškinův památník, resp. ARS POETICA -Puškinův památník, kde vystupují s recitací či zpěvem děl ruských autorů nebo s divadelními scénkami, a jsou pro ně pořádány i další akce.
Výuka ruského jazyka může mít řadu významných výhod, a to nejen z hlediska jazykového rozvoje, ale i kulturního, ekonomického a politického. Dovolte, abychom uvedli několik argumentů, proč je žádoucí považovat ruštinu za relevantní jazyk:
-
Ruština je jedním z deseti nejrozšířenějších jazyků světa, mluví jím přes 250 milionů lidí a je tak celosvětově na osmém místě. Je úředním jazykem Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu a používá se jako druhý jazyk i v dalších postsovětských zemích. Naučit se rusky tedy znamená mít přístup k široké komunikační síti v rámci východní Evropy a Střední Asie.
-
Znalost ruštiny umožní lépe porozumět a komunikovat s místními obyvateli při cestování po zemích bývalého Sovětského svazu a otevírá dveře k lepšímu poznání místní kultury, historie a tradic, což je skvělou prevencí xenofobie a výchovou k toleranci.
-
Ruština má významný geopolitický rozměr, její znalost může pomoci v oblasti mezinárodních vztahů, diplomacie a obchodních vztahů. Je to také jazyk, který se používá při komunikaci v rámci některých mezinárodních organizací, je například jedním z oficiálních jazyků OSN.
-
Ruština je jazykem vědy a techniky, a to zejména v oblastech jako je matematika, fyzika, inženýrství a kosmonautika. Mnoho odborných textů, historických dokumentů a výzkumů je v ruštině, a to může být velmi cenné pro získání přístupu k vědeckým a technickým znalostem.
-
Ruština je jazykem velkého literárního a kulturního dědictví. Ruští autoři jako A.S. Puškin, L.N. Tolstoj, F.M. Dostojevskij, A.P. Čechov a mnoho dalších mají zásadní místo ve světovém literárním dědictví.
-
Ruština je také jazykem, který je spojen s významnou filmovou a hudební tradicí. Ruští režiséři jako S. Ejzenštejn, A. Tarkovskij nebo A. Zvjagincev patří mezi světové velikány kinematografie. Ruská hudba, zejména klasická (P. I. Čajkovskij, S. Rachmaninov, S. Prokofjev a mnozí další) nebo lidová hudba, má také dlouhou a bohatou tradici.
-
Ruština je po angličtině druhým nejužívanějším jazykem na internetu, těsně následována němčinou. V ruštině je tedy uchováváno obrovské množství informací.
-
Ruština je slovanský jazyk, má tedy určité podobnosti s češtinou a dalšími slovanskými jazyky. To českým žákům usnadňuje naučení se základům ruštiny.
-
Na druhé straně ruština má i svá specifika, například jiné písmo, což představuje výzvu, ale i příležitost rozšířit své jazykové dovednosti i své obzory.
-
Ruštinu velmi dobře ovládá velký počet dětí z Ukrajiny, které se vzdělávají a budou vzdělávat v českých školách. Leckdy je pro ně i jazykem mateřským. Znalost ruštiny tedy jednak velice usnadňuje komunikaci s těmito dětmi, jednak si tyto děti ruštinu často vybírají jako druhý cizí jazyk. To jim přináší možnost excelovat v tomto předmětu, jsou oporou pro učitele a přinášejí skvělé podněty pro své spolužáky.
Výuka ruštiny tedy nejen rozvíjí jazykové dovednosti, ale také přináší široké kulturní, vědecké, politické a praktické výhody. Po opětovném uvolnění situace v kontaktech a v obchodu a spolupráci s Ruskem, které jistě nastane, bude znalost ruštiny velkou předností.
Vážený pane ministře, jsme přesvědčeni, že není žádný důvod k tomu, aby ruština byla vyloučena z běžné nabídky cizích jazyků na českých základních školách.
S pozdravem
Mgr. Jiří Klapka
předseda České asociace rusistů, z.s.
Mgr. Vlasta Klausová, v.r.
1.místopředsedkyně republikového výboru
PhDr. Marta Vágnerová, Ph.D. v.r.
místopředsedkyně republikového výboru
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV