„Investice do vzdělávání se v budoucnu mnohonásobně zúročí, je to nejefektivnější způsob použití finančních prostředků, proto není rozumné šetřit právě na školství,“ říká Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory.

V současné době fungují školy v režimu rozpočtového provizoria. Jejich ředitelé hospodaří s finančními prostředky ve stejné výši jako v loňském roce. Pro mnohé z nich bude velkým překvapením, že vláda pro rok 2022 navrhuje snížení tzv. ostatních neinvestičních výdajů skoro o jednu miliardu korun. To je o 28,5 % méně než v roce 2021. Ředitelé škol přitom řadu let upozorňují, že ONIV, z nichž se hradí například učebnice a pomůcky pro žáky, jsou příliš nízké.

„Problém ostatních neinvestičních výdajů je, že se z této položky financuje vlastně vše kromě platů a nákladů na energie,“ upozorňuje Radek Sárközi, „prioritně musí ředitelé škol zaplatit zákonné pojištění, náhrady v prvních čtrnácti dnech nemoci nebo pomůcky pro prvňáky, což znamená, že na učebnice pro žáky nebo další vzdělávání pedagogických pracovníků zbývá minimum peněz.“

Mandatorní výdaje z ONIV jsou často vyšší než původní částka, kterou stát školám posílá (v případě veřejných mateřských škol šlo v roce 2021 o 700 Kč na jedno dítě ročně). Ředitelům pak nezbývá než převést finance původně určené na odměny pro učitele za práci navíc do ostatních neinvestičních výdajů. Pomůcky pro žáky se tak vlastně hradí z peněz na platy zaměstnanců škol.

„V loňském roce se kvůli kovidu skokově zvýšily náklady škol na náhrady v prvních čtrnácti dnech nemoci, bohužel i letos v lednu a únoru skončilo mnoho zaměstnanců v izolaci či karanténě, na což padla značná část peněz z ONIV,“ říká Radek Sárközi, „a teď se ředitelé dozvědí, že se školám ONIV zpětně seškrtají o více než čtvrtinu…“

Tento problém řeší pozměňovací návrh poslance Zdeňka Kettnera, kterým se dodatečně navyšuje ONIV o jednu miliardu korun. V případě jeho schválení by se ostatní neinvestiční výdaje vrátily alespoň na úroveň roku 2021. Jeho další pozměňovací návrh zvyšuje o jednu miliardu korun finance určené na platy nepedagogických pracovníků škol.

Kuchařky školních jídelen, uklízečky, školníci nebo administrativní pracovníci škol patří k nejhůře placeným profesím. Jejich tarifní platy jsou často nižší, než činí tzv. zaručená mzda. V některých případech jsou i pod minimální mzdou. Při aktuální vysoké inflaci reálné mzdy těchto pracovníků výrazně poklesnou.

„Bez provozních zaměstnanců by školy nemohly fungovat, aby si je ředitelé udrželi, nezbývá jim, než vzít peníze určené původně na odměny pro učitele a dorovnat z nich platy nepedagogickým pracovníkům,“ upozorňuje Radek Sárközi, „obávám se, že v důsledku těchto přesunů financí učitelé neuvidí nakonec z avizovaného dvouprocentního navýšení na svých výplatních páskách nic.“

Ředitelka samostatné mateřské školy uvádí: „Naše mateřská škola obdržela v roce 2021 na ONIV 150.500 korun. Tato částka ale kvůli zvýšenému počtu izolací a karantén zaměstnanců nestačila, a proto jsem byla nucena z prostředků na platy převést do ONIV dalších 222.914 korun. Nedokážu si představit, jak vyjdu s rozpočtem na rok 2022, pokud se škole ostatní neinvestiční výdaje zpětně sníží o více než jednu čtvrtinu.“

Poznámka:
• MŠMT: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2022 ZDE