„Očekáváme, že souvislosti s hrůzným činem na Středním odborném učilišti Ohradní v Praze se znovu otevře diskuse, zda by učitelé neměli požívat vyšší míry právní ochrany,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Oslovujeme ministry, poslance a senátory s návrhem, zda by nebylo vhodné do české legislativy implementovat status chráněné osoby, jak je tomu na Slovensku. Tam mezi chráněné osoby patří i pedagogičtí pracovníci.

„Český trestní zákoník definuje samostatně úřední osoby, mezi které ovšem učitelé nepatří,“ upozorňuje Radek Sárközi, „slovenskou právní úpravu, kde jsou považováni za chráněné osoby, považuji za vhodnější.“

Školský zákon sice obsahuje část „Práva pedagogických pracovníků“, ale jedná se o čistě deklaratorní text, který reálně právní ochranu učitelů nezvyšuje.

Otázkou, zda by měli být učitelé úřední osoby nebo chráněné osoby, se zabývá analýza Parlamentního institutu z roku 2013. Doporučuje se v ní jít spíše slovenskou cestou.

Více informací:

• Parlamentní institut: Učitelé jako úřední osoby? (2013) ZDE
• První právní pomoc pro pedagogy ZDE
• Pološero: Jsem učitel, kdo je míň (Česká televize) ZDE

Parlamentní institut: Učitelé jako úřední osoby

„Výše bylo popsáno postavení úředních osob z trestněprávního pohledu. V případě, že by postavení úředních osob podle § 127 trestního zákoníku nabyli také pedagogičtí pracovníci, vztahovala by se na ně veškerá ustanovení trestního zákoníku zmíněná výše. Pedagogickým pracovníkům by tak na jednu stranu byla zaručena zvýšená ochrana v podobě postihování protiprávního jednání, které má za cíl působit na výkon jejich pravomocí, ať už ze strany studentů, jejich rodičů či dalších osob, na druhou stranu by však nesli zvýšenou odpovědnost za výkon svých pravomocí v podobě postihu porušování svých povinností, a to i z nedbalosti, ale také v podobě přijetí úplatku v souvislosti s jejich pravomocí a odpovědností.

Otázkou tak zůstává, zda pedagogičtí pracovníci vykonávají veřejnou moc v takové míře, aby museli nést takovou odpovědnost. Srovnáme-li totiž jejich postavení s ostatními kategoriemi osob zařazenými v § 127 trestního zákoníku (soudci, státní zástupci, poslanci, senátoři, členové zastupitelstva, příslušníci bezpečnostních sborů atd.), lze zde z tohoto pohledu spatřovat určitou nerovnováhu. To ostatně dokazuje také slovenský příklad, kde pedagogičtí pracovníci namísto postavení veřejného činitele získali postavení chráněné osoby12 podle § 139 odst. 1 písm. h) trestního zákona13.“

Více informací:

• Úřední osoba (Trestní zákoník) ZDE

Parlamentní institut: Slovenská úprava

„Postavení učitelů na Slovensku nebylo dlouhou dobu komplexně upraveno. Ke komplexní úpravě statusu pedagogických pracovníků došlo přijetím zákona č. 317/2009 Z.z., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. Zákon byl přijat na základě vládního návrhu zákona, tisk NRSR č. 958 o pedagogických zamestnancoch, který v odstavci 7 § 3 návrhu zákona původně zařazoval pedagogické pracovníky mezi veřejné činitele: „Pedagogický zamestnanec má v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti postavenie verejného činiteľa.“ Návrh zákona však nevešel v platnost v tomto znění, ale pedagogové získali postavení chráněné osoby. Ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 317/2009 Z.z. tak stanoví, že: „Pedagogický zamestnanec má v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti postavenie chránenej osoby.“ Status chráněné osoby je upraven v § 139 trestního zákona. Trestně stíhatelná je tak jakákoliv forma agrese vůči pedagogům, tj. i slovní. Trestní sazby u trestných činů spáchaných na chráněných osobách jsou pak vyšší.“

Více informací:

• Zákon č. 138/2019 Z. z., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch (ZDE)
• Chránená osoba (Trestný zákon) ZDE

Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání