Spolek Pedagogická komora zorganizoval dotazníkové šetření mezi učiteli k tzv. velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Celkem se do něj zapojilo 897 respondentů.

S přechodem na dvoustupňové kurikulum, kdy každá škola musí vytvořit vlastní školní vzdělávací program, souhlasí pouze 42 % učitelů (47 % respondentů se vyjádřilo proti této změně). Dosavadní proces revizí RVP považuje za netransparentní 44 % učitelů (38 % respondentů ho označilo za transparentní).

„Tato čísla ukazují, že ani po 15 letech většina učitelů kurikulární reformu nepřijala,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora a dlouholetý lektor specializačního studia pro koordinátory tvorby ŠVP.

Kromě těchto obecných otázek byla součástí dotazníku řada konkrétních dotazů k  dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV.

Vybíráme nejprve postoje, které mezi pedagogy získaly největší podporu (více než tříčtvrtinovou): S výrokem „Do textu RVP ZV by se měl doplnit popis gramotností, jejichž úroveň zvládání u žáků zkoumá například mezinárodní šetření PISA (čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, přírodovědná)“ souhlasilo 80 % učitelů. Druhý cizí jazyk by měl zůstat na 2. stupni ZŠ povinný podle 15 % respondentů, 84 % je pro jeho volitelnost (nebo dokonce preferuje, aby byl nepovinný). S výrokem „Dokument „Hlavní směry revize RVP ZV“ by měl obsahovat popis pozitivních i negativních zkušeností se změnami kurikula u nás i v zahraničí (včetně příkladů a ukázek)“ vyjádřilo souhlas 78 % učitelů. S rozdělením vzdělávacího obsahu na jádrový a rozšiřující souhlasí 81 % pedagogů. 92 % respondentů chce, aby vznikl alespoň jeden modelový školní vzdělávací program.

O něco menší, ale stále nadpoloviční podporu získala následující tvrzení: 72 % pedagogů podporuje, aby měl rámcový vzdělávací program podobu digitálního nástroje. S výrokem „Do textu RVP ZV by měly být doplněny „čtyři pilíře výchovy a vzdělávání“, jak je zformulovala Mezinárodní komise Vzdělávání pro 21. století (UNESCO): 1. Učit se být. 2. Učit se být s druhými. 3. Učit se poznávat. 4. Učit se jednat.“ souhlasilo 74 % učitelů. 62 % respondentů chce, aby byly očekávané výstupy v RVP ZV zkonkretizovány a 51 % podporuje jejich redukci. 61 % pedagogů žádá obnovení dříve zrušené přílohy RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením. 54 % učitelů podporuje snížení počtu průřezových témat (většina z nich chce průřezová témata zcela zrušit). 53 % respondentů chce, aby bylo učivo závazné už v RVP ZV. V ostatních otázkách si nadpoloviční většina respondentů přeje, aby byla zachována dosavadní podoba RVP ZV.

Méně než poloviční podporu obdržely tyto navrhované změny: S výrokem „Do textu RVP ZV by se mělo doplnit vymezení wellbeingu“ souhlasí pouze 40 % učitelů. Výrok „Ke stávajícím uzlovým bodům RVP ZV ve 3., 5. a 9. ročníku by měl přibýt nový uzlový bod v 7. ročníku ZŠ“ podpořilo jen 43 % pedagogů. 49 % respondentů si o předloženém harmonogramu velké revize RVP ZV myslí, že „za tak krátkou dobu nemůže vzniknout kvalitní návrh revidovaného textu RVP ZV“.

„Organizátory aktuální reformy vzdělávacího obsahu pro základní školy čeká velmi těžká práce, která může skončit neúspěchem, protože s některými navrhovanými změnami většina učitelů nesouhlasí,“ shrnuje výsledky dotazníkového šetření Radek Sárközi, který je členem koncepční pracovní skupiny Národního pedagogického institutu k revizi RVP ZV, „nejrozumnějším řešením by bylo prosazovat pouze takové změny, které mají podporu ve školách již nyní, například větší důraz na čtenářskou a matematickou gramotnost.“