Podle slovníku cizích slov má slovo manažer dva významy: 1. obchodní vedoucí sportovních nebo uměleckých podniků, a 2. odborník znalý účelného řízení podniků z ekonomického hlediska. Přídavné jméno manažerský bývá pak nejčasněji používáno ve spojení manažerská nemoc, která souvisí s vypětím některých vedoucích pracovníků a projevuje se nervovými potížemi, poruchami krevního oběhu, někdy srdečním selháním, celkovou vyčerpaností, únavou a sexuální impotencí.

Tak tady je už ta spojitost se zdravotnictvím více než zřejmá. Je jisté, že ne všechny tyto nemoci se u manažera vždycky vyskytují. Označení manažera jako někoho, kdo řídí podnik, pochází prý už z roku 1705 a už tehdy byl kritériem úspěšného manažera především podnikový zisk, jeho ekonomická prosperita.

Třeba psychiatr pan profesor Cyril Höschl má o řízení zdravotnického zařízení celkem ucelenou představu a vůbec nemá problém s pochopením toho, že třeba nemocnici může lépe řídit ekonom než patolog nebo psychiatr. Musí být ovšem jasné, co se dobrým řízením myslí a za jakou cenu. Už dříve jsem se na tomto internetovém fóru dopustil myšlenky, že zdravotnické zařízení není možno řídit jako výrobní průmyslový nebo zemědělský podnik. Lidské zdraví je sice význačnou hodnotou, není je ovšem možno považovat za zboží, jehož cena se řídí nabídkou a poptávkou. Pokud bychom zvolili jako úspěšné kritérium práce nemocničního manažera ekonomický zisk, nezbývá nám pak nic jiného než hluboce politovat všechny pacienty a snažit se o výhodný kontrakt s jiným podnikem zabývajícím se pohřebnictvím.