Není sporu o tom, že myšlenka o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí se táhne jako červená nit dějinami lidstva. Tato myšlenka je nesporně krásná, naplňuje lidské emoce a povznáší mysl každého jedince. Není divu, že tuto ušlechtilou ideu vyznávají také četní učenci a umělci.

Tragédií se však stane, když pravdu a lásku začnou vyznávat politici a snaží se podle ní vládnout. Tato myšlenka je totiž vizionářská a ve svých důsledcích jednoznačně utopická. Osvícení filozofové vědí, že absolutní pravda neexistuje. Pravda může být boží, pravdu mohou mít političtí aktivisté. svou pravdu měla i dělnická třída. A která láska má vítězit? Láska k bohu? Láska k nezávislému Tibetu, nebo k Sovětskému svazu, který už pěkných pár let neexistuje?

Na první pohled je jasná ušlechtilá myšlenka vzpoury proti útlaku. Ale nemůže vést k nové totalitě? Vzpomínáte na nešťastný konec koně Boxera, který v Orwelově Farmě zvířat stál už na začátku povstání proti zlému farmáři. Dřel do úmoru, podporoval politiku prasat, nikdy za svou práci nic nedostal a když mohl mít volno, šel sám pracovat v noci, aby toho pro ostatní udělal co nejvíce. A jak skončil? Udřel se k smrti a vítězná prasata nechala jeho mrtvolu odvézt koňským řezníkem. Měli bychom snad usilovat o to stát se koněm Boxerem?