Nejrozšířenějším nástrojem podpory byl na jaře a bude i nyní tzv. kompenzační bonus. To živnostník, kterého vládní zákazy připravily o možnost příjmů, tedy zůstal bez práce, může dostat 500 Kč/den, tj. asi 15000 Kč na měsíc. Vláda to prezentuje, jako „patnáct čistého“ a už nedodává, že z toho musí živnostník zaplatit měsíčně 5000 Kč odvodů (sociální a zdravotní). Takže mu zbude 10000 Kč na měsíc na jídlo pro rodinu, nájem bytu, elektřinu pro domácnost, poplatky za telefony a internet, benzín do auta.

Takový je jeden z triků vlády – pro veřejnost se předvádí jako dobrák, který „dává“ živnostníkům 15000 Kč měsíčně, aby jim obratem a skrytě třetinu vzala.

Dalším trikem pak je, že vláda vydává kompenzační bonus za podporu podnikání. To je lež, jako věž. Kompenzační bonus je pouhou podporou v nezaměstnanosti.

Zmíněný kompenzační bonus nemá nic společného se samotným podnikáním, tedy s živností, kterou lidé provozují. Živnostník má provozní náklady, které běží dál, i když musí mít zavřeno – platí bankovní účet, odměnu účetní, splácí úvěr, má možná auto či stroje na leasing, musí uhradit účty za firemní telefony a internet. Pokud má zaměstnance, pak jim musí platit mzdy a státu za ně odvádět sociální a zdravotní. Všichni dodavatelé i zaměstnanci oprávněně chtějí svoje peníze. A nesmíme zapomenout na to, že spousta živnostníků se neobejde bez provozovny, kde svou živnost vykonává – takže každý měsíc tisíce až desetitisíce za nájem. Všechno tohle má svou setrvačnost. Nelze bez sankcí vypovědět nájem ze dne na den, jako nelze dát zaměstnanci výpověď z hodiny na hodinu. Všichni jsou chráněni, jen ten malý podnikatel či živnostník je mezi mlýnskými kameny.

Na úhradu části nájmu může živnostník dostat podporu z programu Covid Nájemné. A tím jsme u třetího triku vlády, zákazu souběhu čerpání podpor. Živnostník nesmí, podle vlády, čerpat dvě různé podpory současně.

Asi bychom pochopili, že jeden a tentýž živnostník nemůže pobírat 500 Kč/den (kompenzační bonus) a 400 Kč/den (ošetřovačku). To proto, že obě částky jsou podporou pro občana, který se ocitl v situaci, kdy nemá příjmy (ztráta práce či nutnost pečovat o dítě, když jsou zavřené školy). Vláda však při posuzování podpor sčítá hrušky a jablka a zakázala také čerpat kompenzační bonus současně s podporou na nájem podnikatelských prostor z programu Covid Nájemné. To samozřejmě nemá logiku.

Už jsme si vysvětlili, že kompenzační bonus je podporou v nezaměstnanosti a jsou to peníze určené k záchraně rodin. Oproti tomu je Covid Nájemné, podpora nájmů podnikatelských prostor, určen k záchraně podnikání. Je jasné, že to jsou jiné peníze s jiným účelem použití. Proč to vláda směšuje? Možná má dojem, že když dává nějaké peníze živnostníkovi, podporuje tím jeho živnost. To je stejně absurdní představa, jako by podporu v nezaměstnanosti, kterou dostane třeba řidič autobusu, považovala vláda za podporu autobusové dopravy. Směšné, že? Ovšem pro živnostníky není takový hloupý přístup vlády vůbec k smíchu.

Omezení, která vláda vymýšlí, mají charakter represivních opatření. Stát trestá živnostníka za to, že se staral sám o sebe a nic po státu dosud nechtěl. Nepřehledný systém podpor a džungle nejrůznějších podmínek vedou k nejistotě, živnostníci nevidí perspektivu přežití a mnozí se dokonce bojí o něco žádat, protože by je pak čekaly tvrdé kontroly a za každou banální chybu vysoké pokuty.

Pro veřejnost vzniká z chování vlády dojem, že o podnikatele a živnostníky se stát skvěle postaral a že dostávají spoustu peněz, tak nemají nač si stěžovat. Ve skutečnosti pak podnikatelé a živnostníci dostávají často almužnu, která nepokryje ani jejich soukromé rodinné potřeby a jejich podnikání krachuje. Ne proto, že by byli neschopní, ale protože je ke krachu přivedl stát.

Radomil Bábek
předseda výboru Podnikatelských odborů

(článek byl napsán pro Forum24)