Aktuální koronavirus způsobuje onemocnění COVID-19 s různým stupněm závažnosti. Může jít o běžné obtíže jako je nachlazení nebo kašel, ale i o dýchací potíže nebo teploty. Virus tedy způsobuje onemocnění dýchacích cest. Pokud chceme, aby naše dýchací cesty byly v nejlepší kondici, protože tehdy zvládnou levou zadní i COVID-19, tak potřebujeme vědět, co je nejvíc zatěžuje.

Nedopusťte smutku, aby po vás sáh…

Dýchací soustava může ztratit svoji kondici přes dvě roviny, emoční a fyzickou. Z psychosomatiky a rovněž i z čínské medicíny víme, že emoce smutku ze všech druhů emocí nejvíce ovlivňují plíce a celou dýchací soustavu. Většina problémů dýchací soustavy má svůj původ právě v emoci smutku či v emocích jí příbuzných. Z toho důvodu moje první rada směřuje k práci na emoci smutku. Deprese, pocity viny, opuštění nebo osamocení jsou asi nejdůležitější emoční stavy, z nichž se rodí smutek. Vím, že se nejde najednou ze smutku dostat hned k radosti, ale jde to, jako všechno ostatní, postupně. Cílem prvního kroku je neutralizace emoce smutku. K tomu většinou pomáhá uvědomění si, že nejste v takovéto situaci sami a že lidí, kteří mají deprese, a těch, kdo zažívají pocity viny, opuštění nebo osamocení, je na světě opravdu hodně. Uvědomění pomáhá neutralizovat vyeskalovanou emoci na úroveň, kde už se s ní dá pracovat směrem do mírně pozitivních odstínů. Ze zkušenosti doporučuji v této neutrální rovině zůstat pár minut. Možná, že vám ani nebude vadit ta neutrální emoční rovina a nebudete mít potřebu si emoce vylepšovat do radosti.

Vděčnost léčí, spánek posiluje

Ti z vás, kteří budete chtít pokračovat směrem k těm lepším emocím, si je můžete začít vylepšovat tím, že si vzpomenete na věci, lidi či na situace, za něž jste vděční. Za to, že jste teď zdraví, za to, že máte kde bydlet, co jíst, máte přátele a rodinu. Umíte kreslit, zpívat, vyšívat, psát, vyjednávat, starat se o rodinu a další jiné schopnosti, které vás dělají jedinečným člověkem. Pro tyto dny si můžete zavést i nějaký malý deníček, do kterého si budete pravidelně u ranního čaje nebo kávy psát, za co jste vděční. Ve studiích se také ukazuje, že emoce vděčnosti pomáhají zkvalitnit spánek. A když už jsme u toho spánku, tak ten je nesmírně důležitý pro lepší imunitu. Dopřejte si ho v těchto dnech dostatek. Mluvil jsem s několika kamarády, kteří poslední dobou doslova ponocují. Do dvou do rána koukají na nějaké filmy, a to jenom proto, že ráno nemusí vstávat do práce, jelikož mají homeoffice. Uvědomte si, že spánek je opravdu moc důležitý, takže moje druhé doporučení je minimálně 8,5 až 9 hodin denně. V deset večer usnete a ráno v sedm se probudíte. Docela snadný cíl, ne? Pak tady mám ještě pět rad, které směřují k omezení toho, co plíce a dýchací soustavu, kromě těch emocí a psychiky, zatěžuje po stránce fyzické.

Mléko a mléčné výrobky

Dnes je hodně lékařů, kteří při angínách či chřipkách doporučují omezit tyto zmiňované produkty. Důvodem je zahlenění, které způsobují. Teď, když jste většinu času doma, jste i více vystaveni pokušení a chutím na různé kávy s mlékem, sýry nebo jogurty. Cílem není ze dne na den přestat, ale v tomto období jejich příjem nezvyšovat a spíš lehce snižovat. Na každý extrém bude tělo reagovat a na nadměrný příjem mléka a mléčných výrobků může reagovat právě chřipkou, angínou nebo rýmou, skrze které se bude zbavovat takového extra zahlenění.

Maso a masné výrobky

Tato kategorie potravin zatěžuje naše tělo tím, že při jejich metabolismu se extrémně spotřebovává vitamín C. Tento vitamín si na rozdíl od vlka, lva nebo jiných masožravců nedokážeme sami vyrobit. Potřebujeme jej tedy doplňovat z externích zdrojů. Vitamín C je v dnešní době velice důležitý: zvyšuje odolnost organismu, chrání vlásečnice a podporuje hojení ran. Za hlavní zdroje považuji: citrusy (limetka, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory, rajčata, brokolici, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi, brusinky, šípek a rakytník. Takže pokud jíte často maso, udělejte si k němu třeba brokolici nebo květák na páře.

Perlivé nápoje

CO2 je přirozeným odpadním produktem našeho organismu, který za normálních podmínek pouze z těla vylučujeme. Jedinou „výjimkou“, jak do sebe zvenčí (nepřirozeně) dostáváme CO2, je pití kvašených nápojů nebo nápojů uměle sycených CO2, popřípadě pití přírodních kyselek. Když teoreticky porovnáme klidovou produkci CO2 v lidském těle za 24 hodin (asi 550 až 600 g) s množstvím CO2 požitým v důsledku denní konzumace 1,5 litru perlivé vody (asi 6 g vzhledem ke ztrátám při otevírání lahve), zdá se být podíl minerální vody nepatrný (asi 1 %) a zanedbatelný. Když si však představíme reálnou situaci, že jednorázovým vypitím 0,3 l perlivé vody dostaneme do organismu asi 1,5 g CO2 – což je přibližně čtyřnásobek naší celkové minutové produkce CO2 – uvědomíme si, že díky rychlému vstřebání (byť jen části této dávky) musí jít o výrazný zásah do vnitřního prostředí organismu. Méně se už ale ví, že někteří nemocní lidé by sycené nápoje neměli pít vůbec. Jsou jimi například:

• kardiaci (CO2 v žaludku zvedá bránici a tlačí na oblast hrudní dutiny, po vstřebání zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci),
• někteří diabetici s dekompenzovanou acidózou nebo sklonem k acidóze (CO2 po vstřebání vede k prohloubení acidózy),
• nemocní s gastritidou nebo vředovou chorobou žaludku (CO2 dráždí žaludeční sliznici) a mnozí další.

Perlivá voda se nedoporučuje rovněž pacientům se sklonem k nadýmání, poruchami trávení jako říhání či překyselení žaludku nebo po některých operacích (možnost dráždění pooperačních jizev). Nestresujte své plíce.

Alkohol

Kompromituje naše hospodaření s vodou a ta je základem naší imunity. Jakmile si alkoholem zablokujete na jeden den vylučovací systém, tak si tím snížíte i svoji imunitu. Jsme teď v nebezpečném období, kdy bychom se měli chovat zodpovědně.

Nejdůležitější na konec

Pokud je něco z výše uvedených součástí vašeho života, tak s nimi nepřestávejte najednou. Styl „od zítřka už nic, šmitec!“ je přístup, kterým si můžete více ublížit, než si polepšit. Pokud najednou vyloučíte z jídelníčku maso nebo mléko, které jíte pravidelně, tak se připravíte o to, co vás nějakým způsobem emočně i výživově uspokojovalo. Cílem je udržet si spotřebu výše uvedených potravin maximálně na stejné úrovni na jaké byly před koronavirem, karanténou a homeofficem. Jejich příjem můžete spíš lehce snižovat. Pamatujete, že postupný přechod do jiné úrovně je nejlepším a nejšetrnějším způsobem, jakým může naše tělo dosáhnout kvalitnějšího zdraví? Ušetřete jej jakýchkoli extrémů, na každý extrém bude tělo totiž reagovat buď velkými chutěmi, nebo větším vylučováním odpadu. Nic z toho není moc příjemné. S alkoholem přestat můžete. Ze zkušeností svých klientů vím, že když omezili alkohol, tak jim klesly i chutě na maso. Pokud byste měli stejnou zkušenost, tak mi o tom prosím napište na richard@richardhusovsky.com.

(Autorem článku je Mgr. Richard Husovský. Vystudoval biologii, ale později pracoval jako daňový poradce ve společnosti Ernst & Young. Následně založil vlastní účetní a daňovou firmu Lerika, kterou po několika letech prodal. Nyní působí jako výživový poradce.)