Sociálně demokratický spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier ostře odsoudil útoky na Spolkový sněm a prohlásil, že „Říšské vlajky před německým parlamentem jsou nesnesitelným útokem na srdce naší demokracie. To nikdy nepřijmeme.“ Rovněž křesťansko-demokratický předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble uvedl, že po těchto scénách by měl poslední člověk pochopit, že existují také limity, kdy nikdo se nemůže vyhnout odpovědnosti za to, že nechá extremisty instrumentovat své protesty. “ Jsem rozhořčená nad tím co se stalo“ prohlásila šéfka křesťansko-demokratické strany Annegret Krampová-Karrenbauerová, že byla zneužita protikoronová demonstrace pro nacistickou propagandu. Sociálně demokratický vicekancléř Olaf Scholz na Twitteru napsal, že nacistické symboly, říšští občané a císařské vlajky neměli mít před německým sněmem žádné místo. Demokratičtí politici se proti této akci rozhořčeně vyslovili, protože budova Bundestagu podle jejich mínění je symbolickým centrem německé liberální demokracie a žádají svolání mimořádného zasedání Spolkového sněmu, který se bude zabývat těmito událostmi.

Sdělovací prostředky poukazují, že k těmto událostem došlo, protože zcela selhaly demokratické instituce. Ještě dva dny před těmito událostmi ubezpečoval Úřad pro ochranu ústavy, že ze strany pravicových extremistů nehrozí žádné nebezpečí, že by demonstrace odpůrců proti opatření související s koronovou pandemii byla zneužita. Zřejmě to bylo i příčinou, proč soud zrušil její zákaz ze strany berlínského senátu a uvěřil slibu, že demonstrující dodrží příslušné hygienické předpisy. K tomu odpovídali pak opatření berlínské policie, která zmobilizovala sice tři tisíce svých příslušníků, ale nepočítala s útokem na parlament. Ten sice obklopila zábranami, ale v okamžiku útoku hájili vstup do jeho prostor jen tři její příslušníci.

Proti vládním opatřením proti koronaviru v Berlíně demonstrovalo na čtyřicet tisíc osob většinou mírumilovně, ale mezi nimi byli i pravicoví extremisté, kteří přijeli i z dalších evropských zemí včetně Česka. Ale ani ti nedodržovali hygienické předpisy, jak pokud šlo o povinné rozestupy tak nošení roušek. Pravicoví extremisté vyvolávali střety s bezpečnostními silami a vrhali po policistkách a policistech dlažbu a láhve s vodou. Řada z nich byla zraněna a za této situace vyzvala demonstranty k rozchodu.

Ti však nejprve vyvolali bitky u budovy velvyslanectví Ruské federace kam byly soustředěny policejní síly, které zde zadržely na dvě stovky osob. Večer se pak skupina extremistů pokusila zaútočit na budovu Říšského sněmu a po prolomení policejních zábran proniknout do budovy nejvyššího zákonodárného sboru a obsadit jí. Provokativně zde vztyčili říšskou vlajku, která symbolizuje jejich hnutí, které popírá existenci Spolkové republiky Německo jako legitimního a svrchovaného státu a odmítá její právní systém. Podle jejich názorů německé území se rozprostírá v hranicích císařství před versailleskou smlouvou. Policie rychle přeskupila své jednotky, které nakonec útok odrazily a zadržely dalších sto osob.

V neděli se pak odpůrci opatření proti koronavirové pandemii pokusili již v menších skupinách pokračovat ve svých protestních akcích. Policie však znemožňovala jejich soustředění a Ústavní soud v Karlsruhe navíc urychleně vydal zákaz jejich kempování ve středu Berlína, které chtěli na znamení protestu uspořádat.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele