V této otázce se objevuje jasné ano i ne. Více času doma, více času pro dva by se mělo alespoň teoreticky za  devět měsíců později projevit zvýšenou porodností. Někteří vycházejí z následků newyorského blackoutu před čtyřiceti léty, který uvolnil negativně i pozitivně  lidské mravy   Výpočet se nakonec nezdá tak jednoduchý. Předpoklad, který byl na jaře rozšířený, že zablokování povede k baby boomu, je možný, ale záleží na tom, kde a kdy.

Nyní neexistuje žádná aktuální míra porodnosti, jelikož  odborníci  předpokládají, že v chudších zemích brzy dojde k výraznému nárůstu počtu porodů. Jedná se však o nežádoucí boom, protože výluky a další opatření vážně narušily schopnost rozhodovat vědomě a plánovat těhotenství. Například ženy a dívky by se zřejmě v důsledku vzniklých potíží se zabezpečováním zdravotnictví dostávaly k antikoncepcí daleko hůře. Svou roli  by sehrálo také sexuální násilí a manželství v důsledku finančního tlaku. Na mnoha místech jsou náklady na potraty ještě vyšší než za normálních okolností a v některých zemích, jako nyní v Polsku, může být finančně pro rodinu vyčerpávající, protože je možno jej provést jedině nelegálně.

Víme, že polovina všech těhotenství je nechtěná, upozorňovala  šéfka organizace poskytující poradenství, zdravotní péči po potratu a péči o těhotenství v Keni.  Za šest až dvanáct měsíců uvidíme, kolik dívek a žen zemřelo na nelegálně provedené potraty, uvedla.  Kyvadlo se otáčí v obou směrech a  také v Rakousku zatím nejsou k dispozici žádné přesné údaje o těhotenství v tomto roce. Počty těhotenských průkazů jsou zaznamenávány  elektronicky a  narozené děti  uvádí ministerstvo sociálních věcí  pouze na vyžádání. Podle rakouské statistiky se v předchozím roce narodilo 84952 dětí. Kolik bude  v přelomovém roku je nejasné.

I v bohatých zemích jako je Německo a Spojené státy vzniká nejistota, jaké pandemie bude mít důsledky na natalitu, ačkoliv zde mají ženy poměrně větší kontrolu nad plánováním rodiny.  Martin Bujard z Německého spolkového institutu pro výzkum populace věří, že v Německu je možné obojí. „Existuje několik faktorů, jak by pandemie mohla ovlivnit porodnost. Zdravotní obavy a ekonomické obavy by mohly vést k odložení touhy mít děti, je však také možné, že se hodnota rodiny u mnoha nyní zvýší.

Touha mít děti se mění  a ženy, které se potýkají s výběrem, zda mít dítě či nikoli, by mohly odložit uvažování až po krizi. Ve Spojených státech Guttmacherův institut, nevládní organizace a výzkumné pracoviště pro sexuální a reprodukční zdraví, zjistil, že tyto důsledky již lze měřit. V důsledku pandemie  40 procent z přibližně 2000 respondentů změnilo své plány ohledně toho, kdy a kolik dětí chtějí mít. Některé prognózy předpokládají v USA mezi listopadem a únorem pokles porodnosti až o 15 procent. K podobným závěrům dospěly také průzkumy z jiných zemí. Podle předpovědi italská porodnost letos dokonce dosáhne historického minima. Vedoucí statistického úřadu hovořil o „demografické recesi“. Vzestupný trend až po přestávce očekává též Švýcarsko, kde v současné době čísla z různých švýcarských klinik a mateřských center naznačují, že zima přinese pokles porodnosti.

Po zdravotních krizích, jako byla před sto lety španělská chřipka, bylo v Evropě a USA devět až deset měsíců po vypuknutí přibližně o 15 procent méně dětí než v předchozích letech. Poté však s časovým zpožděním následoval nárůst. Lidé dohnali to, co předtím odložili. Je těžké říci, zda lze tento vývoj srovnávat také se současnou pandemií koronaviru. Jestliže zůstane  vzorec stejný, pak by se rakouský boom pravděpodobně očekával až v roce 2022.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.