Protokol neobsahuje stenografický ani zvukový záznam, ale přesné formulace, jak postupovat při tak zvaném konečném řešení, které se rádoby opírají o Norimberské protižidovské zákony z roku 1935. Nenajdete zde jediné slovo o připravovaném vyvražďování, ale výrazy jako vytlačení židovského živlu nebo vystěhování směrem na Východ na základě schválení Vůdce. Vyvraždění je zde pojmenováno jako konečné řešení židovské otázky v budoucnosti. Do konce války na základě zde detailně přijatých opatření bylo tak připraveno o život na šest milionů lidí, zbavených majetku a vyhnaných z domovů směrem do ghett a plynových komor.

Památníky připomínající osud těchto nevinných obětí vyvolávají však dodnes kontroverzní spory. Čelný představitel Alternativy pro Německo Björn Höcke charakterizoval jako „hloupost“ holocaust a berlínský památník jeho obětem za ostudu Německa. Část hnutí se sice od něho distancovalo, ale vedení jej ponechalo ve svých řadách. Před pěti léty se psalo i v zahraničním tisku o případu rehabilitace židovského hřbitova v Prostějově, kde tři tisíce tamních občanů vyjádřilo své odmítavé znepokojení nad připomenutím místa. kde stál. Hřbitov byl zlikvidován za okupace a jeho náhrobky rozprodány k využití jako dlažba pro dvorky nebo jako stavební materiál.

Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier u příležitosti výročí připomněl „vražednou mašinérii nacionálního socialismu“. 20. ledna 1942 se ve vile na berlínském Wannsee sešlo 15 mužů, aby hovořili o „konečném řešení židovské otázky“, které šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Reinhard Heydrich pozval na tzv. konferenci ve Wannsee. Ještě před zasedáním nacistické vedení kolem Adolfa Hitlera rozhodlo vyvraždit na jedenáct milionů Židů v Evropě a již předtím deportace s tzv. likvidací už začaly. Cílem schůzky však bylo urychlit realizaci genocidy a konference je proto považována za důležitý mezník pro holocaust, který zahájili Němci. Jediným bodem programu před 80 lety byly organizační otázky k tzv. „konečnému řešení židovské otázky“. Střízlivým byrokratickým jazykem zúčastnění zaznamenali, jak hodlají vyřešit „evropskou židovskou otázku“ pro nacionálně socialistický režim. Z patnácti stránkového záznamu konference ve Wannsee se dochovala pouze jediná kopie.