Je to dvacátá návštěva Merkelové v Rusku jako kancléřky. Ve funkci bude již jen jeden měsíc, zatímco Putin bude pravděpodobně vládnout další desetiletí.

Vladimir Putin je jediným vlivným státním vůdcem, který již byl ve funkci, když se Angela Merkelová v roce 2005 nastěhovala do berlínského kancléřství. Ta netrávila více hodin s jakoukoli zahraniční hlavou státu nebo vládou, po telefonu nebo osobně. Nynější návštěva není jen rozloučenou, říká její biograf: „Věřím, že vztah s Ruskem byl tak důležitým tématem jejího funkčního období, že tam zasáhnou ještě několik signálů pro jejich možného nástupce, jak by měla vypadat ruská politika v budoucnosti“.

Německá kancléřka Angela Merkelová tak pokračuje v dialogu s Ruskem. „I když dnes máme hluboké rozdíly, mluvíme spolu,“ řekla Merkelová na začátku setkání s prezidentem Vladimirem Putinem, „a mělo by v tom pokračovat a klasifikovat a kvalifikovat německo-ruské vztahy.“ Putin odpověděl, že Německo zůstává pro Rusko „jedním z nejdůležitějších partnerů v Evropě a na celém světě“ - v neposlední řadě díky úsilí Merkelové za jejích 16 let ve funkci kancléřky.

K dvacáté návštěva Ruska v roli kancléřky - a pravděpodobně poslední. Merkelová uvedla, že na jejím setkání s Putinem bylo „hodně k diskusi“, kromě bilaterálních a ekonomických vztahů také „mnoho otázek světové politiky“, jako je situace v Afghánistánu po nástupu Talibanu k moci. Navalného údajná otrava nebyla přímo řešena, kancléřka pouze oznámila, že by také ráda hovořila o „otázkách nevládních organizací“.

Putin se odvolal na dobré ekonomické vztahy mezi Ruskem a Německem a zdůraznil, že je s kancléřkou v pravidelném telefonickém kontaktu. „Existuje mnoho otázek, které jsou také osobně projednávány,“ řekl a je proto přesvědčen, že Merkelové „rozlučková návštěva“ v Moskvě „bude také vážnou pracovní návštěvou s relevantním obsahem“.

Na společném vystoupení kancléřka Merkelová požádala ruského prezidenta Putina, aby usiloval o spolupráci s Talibanem v poskytnutí místním vládním afghánským zaměstnancům příležitost opustit zemi. Pro německou vládu je v tuto chvíli prioritou přivést do Německa co nejvíce lidí, kteří pomohli za dvacet let práce NATO. Měl by také v jednáních s Talibanem poukázat na to, že spolupráce v humanitárních otázkách by byla lepší, kdyby tito lidé mohli zemi opustit. Putin obvinil Západ ze snahy „vnutit hodnoty“ Afghánistánu zvenčí. Varoval však Taliban před rozšiřováním své moci mimo afghánské území a proto se nesmí dopustit, aby se afghánská vláda rozpadla.

Merkelová na konferenci požadovala propuštění kremelského kritika Alexeje Navalného z pracovní kolonie kam byl odsouzen a který Evropský soud pro lidská práva označil za zjevně nepřiměřený. Navalnyj upadl do kómatu přesně před rokem 20. srpna 2020 při letu ze sibiřského města Tomsk do Moskvy a o dva dny později byl letecky převezen k ošetření na kliniku Charité v Berlíně kde se setkal s kancléřkou Merkelovou. Putin oponoval, že Navalnyj je ve vězení za "trestný čin", a nikoli za svou politickou činnost. "Chtěl bych zdůraznit, že nebyl odsouzen za své politické činy, ale porušil určitá pravidla," řekl prezident. Pokud jde o ruské soudy a jejich rozhodnutí, "prosím, respektujte je", řekl kremelský vůdce.

Putin vyzval Merkelovou, aby během své nedělní návštěvy Kyjeva usilovala o mírové řešení konfliktu na východě Ukrajiny. Podle něj neexistuje alternativa k mírovému plánu z Minsku. Merkelová vyjádřila politování nad tím, že v konfliktu stále dochází k úmrtím a vyslovila se pro zachování minských rozhovorů a pro to, aby "neskončily ve slepé uličce". S tímto formátem je třeba "zacházet opatrně, dokud nemáme nic jiného. Ale pokrok není to, co bych chtěla vidět," řekla. Uvedla, že s Putinem hovořila o možnosti uspořádat další schůzky na vysoké úrovni, pokud se podaří dohodnout program jednání a že se o takovou agendu bude zasazovat i během své nadcházející návštěvy Ukrajiny. „Každý malý pokrok může být důležitý. Ale deska, kterou musíme navrtat, je velmi, velmi tlustá a přicházejí různá zklamání“. řekla kancléřka.

VOLKSSTIMME z Magdeburku nevidí výsledky setkání dvou vrcholných státníků pouze negativně: Kancléřka a ruský prezident věděli, co v sobě mají, za více než 16 let. Příliš málo na to, aby se rozmrazily zamrzlé vztahy mezi oběma národy, ale to se může a mělo by se změnit po volbách do Bundestagu, i když se vedení změní jen na jedné straně. Německo-ruské vztahy potřebují nový začátek." BADISCHE ZEITUNG z Freiburgu je toho názoru, že v Moskvě zazněla kytice květin a vřelá slova od Vladimíra Putina, ale žádný politický dárek na rozloučenou, žádný ústupek - například záruka dlouhodobého tranzitu plynu přes Ukrajinu, která by kritikům plynovodu Nord Stream 2 vzala vítr z plachet. Je sice správné spolu mluvit, v uplynulých letech však jednání s Putinem většinou vyšla naprázdno.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele