Německý klimatický cíl pro rok 2030 má být zvýšen na 70procentní snížení emisí CO2, současný cíl je 65 %. Zelení chtějí, aby se lety na krátké vzdálenosti staly zbytečnými, a to prostřednictvím masivního rozšíření železničních spojů. Nafta má být nahrazena palivy, která jsou klimaticky neutrální a cena benzínu zvýšena. V této souvislosti vyvolalo velké pozdvižení prohlášení k této problematice známé publicistky Carolin Emckeové, která byla po svém projevu obviněna, že přirovnává kritiku klimatologů k pronásledování Židů. Spolková ministryně zemědělství Julia Klöcknerová za křesťansko-demokratickou CDU na Twitteru napsala, že utrpení mnoha pronásledovaných, zavražděných a vyhlazených Židů je zde zneužíváno pro klimatickou problematiku Zelených. Generální tajemník CDU Paul Ziemiak hovořil o "neuvěřitelném a na historii zapomínajícím vykolejení" a požadoval od kandidátky na spolkovou kancléřku za Stranu zelených Annalene Baerbockové vysvětlení. Kriticky se vyjádřil také Elio Adler, předseda německo-židovské organizace "WerteInitiative". "Obhajovat oprávněné obavy o klima tím, že se oběti staletí pronásledování a vraždění stanou nástrojem, je zcela nepřijatelné," řekl nejrozšířenějšímu listu Bild. Svou nespokojenost na pozadí blížící se volební kampaně vyjádřila řada lidí také na Twitteru.

Publicistky se zastal spolkový manažer Strany zelených Michael Kellner, který prohlásil, že „Emckeová je mimo jakékoliv podezření z antisemitismu a ve svém projevu odhalila logiku demagogie". Časopis Der Spiegel, ve kterém jeden čas pracovala, dospěl po analýze pasáže projevu k závěru, že věty byly vytrženy z kontextu. Německý lyrický básník, spisovatel a divadelní umělec Max Czollek také odmítl, že logicky zde nikdo není ztotožňován s výzkumníky klimatu, dokonce ani Židé. Emckeová ve svém projevu varovala před nepřátelstvím vůči vědě, dezinformacemi a ztrátou společného chápání faktů. Podle ní se to projeví i ve volební kampani, i když nezáleží na tom, kterých lidí nebo stran se to týká - je to věc demokracie. Zároveň vyzvala k "novému osvícení".

Podle předsedy křesťanské CDU Armina Lascheta striktně odmítá tento ústřední požadavek Zelených ve volební kampani. Energetický obrat musí být společensky přijatelný, řekl kandidát na kancléře - a ten však Zeleným chybí. Například lidé s vyššími příjmy si mohou dovolit zaplatit o 70 eur více za letenku na Mallorku, pro mnoho rodin by to však mohlo znamenat konec snu o letní dovolené.

Zelení chtějí však zvýšit zákonnou minimální hodinovou mzdu na dvanáct eur. Horní sazba daně se zvýší až na 48 % a jsou také pro daň z majetku. Současný Hartz IV má být nahrazen systémem záruk, který se obejde bez sankcí. Jako okamžité opatření je třeba zvýšit základní sazbu alespoň o 50 eur. Pro rodiny s nízkými příjmy chtějí Zelení zavést základní přídavek na dítě a pro novomanžele zrušit systém rozdělení manželství.

Zelení obecně nevylučují aktivitu Bundeswehru a jsou i pro zavedení bojových dronů. Tyto systémy by podle nich mohly vojáky v určitých situacích lépe chránit. Před rozhodnutím o jejich pořízení by však bylo třeba vyjasnit, pro jaké operační scénáře by ozbrojené bezpilotní letouny pro Bundeswehr vůbec přicházely v úvahu. Důležitou roli při celkovém zvažování by musely hrát také technické problémy. Návrh na další využití ozbrojených bezpilotních letounů byl při hlasování nakonec zamítnut velmi těsným poměrem 343 hlasů ku 347.

Zelení však jednoznačně podpořili lídra strany Baerbockovou jako svého kandidáta na kancléřku - 98,5 procenty. Stejným počtem hlasů 678 z 688 online delegátů potvrdilo i podporu jejímu spolupředsedovi Robertu Habeckovi v roli hlavní dvojice předvolební kampaně. Pro volební program se vyslovilo 98 procent delegátů, kteří odmítli návrhy na radikální jeho změnu.

Rakouští Zelení na svém spolkovém sjezdu v Linci demonstrativně projevili rovněž jednotu. Jednomyslně byli schváleni noví členové vládního týmu Zelených Andrea Mayerová pro kulturu a Wolfgang Mückstein pro zdravotnictví. Předseda strany a vicekancléř Werner Kogler důrazně hájil účast ve vládě proti vnitrostranickým kritickým hlasům, podle nichž se Zelení příliš často nechávají převálcovat lidovou stranou ÖVP. Kogler hájil koalici Zelených s ÖVP, která se ocitla v problémech kvůli soudnímu vyšetřování jejich představitelů. Omlouvat se za vládnutí je "nesmysl", protože lepší je, když vládnou ti správní než ti špatní. Na spolkovém sjezdu zazněla chvála na adresu členů vlády za Zelené a obzvláště spontánní potlesk zazněl na adresu exministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera, který rezignoval ze zdravotních důvodů.

Ve svém hodinovém projevu Kogler zdůraznil, že se Zelenými přišla ekologizace, klimatické štěstí a konsolidovaný právní stát. "Jsme v horké kuchyni reálné politiky, kde se dějí skutečné věci," řekl a vyzval k odvaze, odhodlání, soudržnosti a důvěře. Vyzdvihl práci ministryně životního prostředí za Zelené Leonore Gewesslerové na ekologické transformaci země. Ochrana klimatu je podle něj historickým mandátem strany. Ocenil, že ministryně spravedlnosti rovněž za Zelené Alma Zadičová se při všech útocích stavěla před justici přičemž kritika v jednotlivých případech státních zástupců nebo soudů je samozřejmě přípustná. V minulosti také často kritizoval státní zastupitelství ve věci vyšetřování letounů Eurofighter, nepřijatelné však jsou obecné útoky na soudnictví.

Kritiku ÖVP Zelenými jako koaličních partnerů bylo vedeno pocitem odpovědnosti a sebevědomí, což pomohlo v boji proti pandemii, kterou Rakousko zvládlo "dobře až velmi dobře", řekl Stefan Kaineder, lídr kandidátky Zelených v podzimních volbách do hornorakouského parlamentu. Podle něj to jsou právě zelení, kdo ve vládě za této pandemické situace zajistil fungování institucí právního státu a stabilizovali republiku.

Když přišlo na omezení mediální publicity na sjezdu, Zelení udělali obrat. Novináři byli sice původně vyloučeni z odpoledních bodů programu - obecné rozpravy o hlavním návrhu a hlasování o budoucí primární volbě spolkového mluvčího -, ale nakonec bylo toto rozhodnutí staženo. Stalo se tak poté, co přítomní zástupci médií protestovali a vyslovili podezření, že důvodem vyloučení veřejnosti jsou obavy z nesouhlasných hlasů, které by mohly například zpochybnit koalici s ÖVP. Koglerovi se však podařilo obhájit jak vyplynulo z jeho projevu relativní úspěšnost této koaliční spolupráce. Zelení nebudou ani však v budoucnu volit svého předsedu strany hlasováním. Jeho návrh překvapivě nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu a nebude s ním spojeno ani právo šéfa strany určit dvě čelní místa na kandidátních listinách pro spolkové volby. 

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele