Německý klimatický cíl pro rok 2030 má být zvýšen na 70procentní snížení emisí CO2, současný cíl je 65 %. Zelení chtějí, aby se lety na krátké vzdálenosti staly zbytečnými, a to prostřednictvím masivního rozšíření železničních spojů. Nafta má být nahrazena palivy, která jsou klimaticky neutrální a cena benzínu zvýšena. V této souvislosti vyvolalo velké pozdvižení prohlášení k této problematice známé publicistky Carolin Emckeové, která byla po svém projevu obviněna, že přirovnává kritiku klimatologů k pronásledování Židů. Spolková ministryně zemědělství Julia Klöcknerová za křesťansko-demokratickou CDU na Twitteru napsala, že utrpení mnoha pronásledovaných, zavražděných a vyhlazených Židů je zde zneužíváno pro klimatickou problematiku Zelených. Generální tajemník CDU Paul Ziemiak hovořil o "neuvěřitelném a na historii zapomínajícím vykolejení" a požadoval od kandidátky na spolkovou kancléřku za Stranu zelených Annalene Baerbockové vysvětlení. Kriticky se vyjádřil také Elio Adler, předseda německo-židovské organizace "WerteInitiative". "Obhajovat oprávněné obavy o klima tím, že se oběti staletí pronásledování a vraždění stanou nástrojem, je zcela nepřijatelné," řekl nejrozšířenějšímu listu Bild. Svou nespokojenost na pozadí blížící se volební kampaně vyjádřila řada lidí také na Twitteru.

Publicistky se zastal spolkový manažer Strany zelených Michael Kellner, který prohlásil, že „Emckeová je mimo jakékoliv podezření z antisemitismu a ve svém projevu odhalila logiku demagogie". Časopis Der Spiegel, ve kterém jeden čas pracovala, dospěl po analýze pasáže projevu k závěru, že věty byly vytrženy z kontextu. Německý lyrický básník, spisovatel a divadelní umělec Max Czollek také odmítl, že logicky zde nikdo není ztotožňován s výzkumníky klimatu, dokonce ani Židé. Emckeová ve svém projevu varovala před nepřátelstvím vůči vědě, dezinformacemi a ztrátou společného chápání faktů. Podle ní se to projeví i ve volební kampani, i když nezáleží na tom, kterých lidí nebo stran se to týká - je to věc demokracie. Zároveň vyzvala k "novému osvícení".

Podle předsedy křesťanské CDU Armina Lascheta striktně odmítá tento ústřední požadavek Zelených ve volební kampani. Energetický obrat musí být společensky přijatelný, řekl kandidát na kancléře - a ten však Zeleným chybí. Například lidé s vyššími příjmy si mohou dovolit zaplatit o 70 eur více za letenku na Mallorku, pro mnoho rodin by to však mohlo znamenat konec snu o letní dovolené.

Zelení chtějí však zvýšit zákonnou minimální hodinovou mzdu na dvanáct eur. Horní sazba daně se zvýší až na 48 % a jsou také pro daň z majetku. Současný Hartz IV má být nahrazen systémem záruk, který se obejde bez sankcí. Jako okamžité opatření je třeba zvýšit základní sazbu alespoň o 50 eur. Pro rodiny s nízkými příjmy chtějí Zelení zavést základní přídavek na dítě a pro novomanžele zrušit systém rozdělení manželství.