V praxi, kdy přišel host do restaurace, musel při objednávce předložit svůj přídělový lístek na potraviny. Obsluhující personál nejprve vyzbrojen nůžkami musel vystřihnout z tohoto dokumentu potřebnou dávku patřičných potravin a to podle udávaného množství surovin pro přípravu porce. Teprve poté mohl být host obsloužen a po konzumaci zaplatit. Lístky pak musel obsluhující vylepit na zvláštní archy, které byly porovnávány s množstvím použitých surovin při jejich přípravě, aby je nemohl zcizit. Samotné archy s výstřižky potravin pak byly důležitým dokumentem při objednávání surovin pro jednotlivé gastronomické podniky. Stejná pravidla platila i v maloobchodní síti, kde přídělové hospodářství kromě potravin se týkalo i textilu, bot i kuřiva. Zejména za války padělání lístků nebo podvodné jednání s nimi bylo okupačními úřady přísně trestáno a často posuzováno jako hrdelní zločin. V poválečné době bylo postupně zaváděno dvojí hospodářství - i bezlístkové, kde však v takových restauracích nebo obchodech byly ceny mnohonásobně vyšší.

V délce trvání přídělového hospodářství jsme nebyli poslední zemí, která jej zrušila, například ve Velké Británii se tak stalo až v roce 1954. Zrušení lístků na potraviny a průmyslové zboží však u nás nevyvolalo žádné nadšení, naopak vedlo to až ke stávkám a nepokojům. Bylo totiž provedeno současně s tzv. měnovou reformou, kdy byly vyměněny koruny v poměru pět ku jedné, která tak ochudila podstatnou část obyvatelstva a ceny se nebývalým způsobem zvýšily. Nová koruna včetně mincí byly tajně vytištěny a vyraženy tajně v tehdejším Sovětském svazu. Komunistický režim u většiny společnosti tak ztratil zbytek důvěryhodnosti, když v předvečer měnové reformy jeho představitelé tvrdili, že k žádné nedojde.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele