Pokud by se spolkové volby konaly již uplynulou neděli, CDU/CSU by získala 22 procent a SPD 25 procent. Alternativa pro Německo by mohla očekávat jedenáct procent, liberální FDP jedenáct procent a strana Levice šest procent . Zelení by ztratili jeden bod a dosáhli by 16 procent. Ostatní strany by měly dohromady devět procent, přičemž žádná strana by nedosáhla alespoň tří procent, takže by nemohla překonat pětiprocentní překážku pro vstup na půdu Bundestagu.

Pouze ze dvou stran by tak vládní těsnou většinu hlasů měla pouze dosavadní koalice SPD s CDU/CSU. Bylo by jich dost i pro tzv. červeno -žluto - zelený středový semafor SPD, Společenství 90/Zelení s FDP, nebo pro jamajskou středovou vládu CDU/CSU, Zelených a FDP, jakož pro levicovou červeno – zeleno - rudou alternativu SPD, Zelených a Levice. Celkově lze říci, že tyto prognózy, které zohledňují i statistickou chybovost průzkumů veřejného mínění, odrážejí pouze aktuální náladu a nepředstavují absolutní výsledek voleb 26. září. Do té doby může ještě dojít ke změnám v důsledku krátkodobého vývoje, taktických koaličních úvah a rozdílných mobilizačních úspěchů jednotlivých stran.

Kromě toho, podobně jako ve stejném období před čtyřmi lety si téměř čtyřicet procent voličů ještě není jisto, zda chce volit a pokud ano, koho. Pro 82 procent a většinu ve všech skupinách příznivců strany zatím není jasné, kdo vyhraje spolkové volby a pouze 17 % uvádí, že je to již jasné. Před posledními spolkovými volbami v roce 2017 byla situace u respondentů zcela odlišná: V té době si pouze 41 procent respondentů myslelo, že je závod stále otevřený, a více než polovina dotázaných si myslela, že je již rozhodnuto.

Aktuálně diskutované koaliční modely, které by podle prognóz měly matematickou většinu, se mezi respondenty setkávají spíše s odmítnutím než se souhlasem. Největší oblibě se stále těší semaforová koalice SPD, Zelených a FDP, kterou 37 procent dotázaných považuje za dobrou a 39 procent za špatnou. Velkou koalici pod vedením SPD by považovalo za dobrou 34 % a za špatnou 45 % dotázaných a ještě kritičtěji je hodnocena tzv. jamajská koalice CDU/CSU, Zelených a FDP, kterou podporuje 30 % voličů. Velká koalice vedená CDU/CSU pak podporuje 30 % voličů a špatně 55 %.

Červeno-zeleno-rudé spojenectví SPD, Zelených a Levice má nejmenší podporu, 27 procent příznivců a 56 procent odpůrců. V případě aliancí vedených SPD má většinovou podporu v jejích vlastních řadách pro semafor i pro velkou koalici, ale ne pro červeno-zeleno-rudou. Koalici SPD, Zelených a FDP by si tak přálo 60 procent příznivců SPD, 54 procent koalici SPD a Unie, ale jen 39 procent koalici SPD, Zelených a Levice.

Na rozdíl od seznamu nejdůležitějších problémů v Německu, kde je na prvním místě změna klimatu, hraje u 53 % respondentů při vlastním rozhodování o volbách největší roli otázka sociální spravedlnosti.

Olaf Scholz nadále vede nad svými konkurenty s jasným náskokem jak v otázce vhodnosti pro funkci kancléře, tak v preferencích pro jednoho ze tří kandidátů. Jasná většina mu důvěřuje v 67 procentech, Armina Lascheta za CDU považuje za schopného stát se kancléřem jen 29 procent a Zelenou Annalenu Baerbockovou pouze 26 procent .

V hodnocení podle sympatií a vystupování politiků je Angela Merkelová nadále na prvním místě s výrazným odstupem následují Olaf Scholz , Robert Habeck předseda Zelených a předseda bavorských CSU Markus Söder.

Průzkum Politbarometr ZDF provedla jako vždy mannheimská společnost Forschungsgruppe Wahlen. Rozhovory byly provedeny telefonicky mezi 14. a 16. zářím 2021 mezi 1 406 náhodně vybranými oprávněnými voliči.  Poslední Politbarometr tři dny před volbami odvysílá ZDF ve čtvrtek 23. září.   Přesné informace lze nalézt na adrese www.forschungsgruppe.de.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele