Každý rok předkládá zmocněnec spolkové vlády pro východní část Německa výroční zprávu o stavu německé jednoty. Již její obálka mluví sama za sebe: fotomontáž ukazuje fasádu domu v saském Zhořelci. Vlevo je stav v 80. letech 20. století – ruina, vpravo je budova po renovaci a rekonstrukci - skvost.

Za posledních 30 let se toho podařilo hodně, říká předkladatel Marco Wanderwitz, zmocněnec spolkové vlády pro nové spolkové země, jak se nazývá bývalé území NDR. Některé věci trvají déle, než bylo plánováno, v podstatě ale možno říci, že v mnoha oblastech je jednota dosažena. Podle politika CDU se v nových spolkových zemích podařilo dosáhnout obzvláště dobrého pokroku zejména v oblasti infrastruktury. Wanderwitz považuje silnice, energetické sítě a nemocnice za srovnatelné s tzv. starými západními zeměmi, tedy s původní SRN. Velmi dobrého pokroku bylo též dosaženo při slaďování produktivity, úrovně mezd a důchodů a příjmů. „I když ještě nejsme na 100 procentech, ale například v oblasti důchodů jsme na více než 97 procentech, tak, když si uvědomíme odkud jsme se dostali v roce 1990, byli jsme na 37 procentech produktivity a na 50 procentech mzdové úrovně tak nyní se blíží stovce“, konstatuje zmocněnec.

Hospodářská síla nových spolkových zemí, včetně Berlína, je v současnosti 79,1 %. Srovnání s údaji za předchozí rok není však možné, protože se změnily referenční hodnoty. Východní Německo již není v této zprávě srovnáváno se západním Německem, jako tomu bylo v předchozích letech, ale s celou Spolkovou republikou. Sabine Zimmermannová, mluvčí pro politiku trhu práce za postkomunistickou stranu Levice ve Spolkovém sněmu se ale na tato čísla dívá skepticky. Kritizuje stále nižší úroveň mezd ve východním Německu. Vzhledem k těmto zřetelným regionálním rozdílům stále nejsou stejné životní podmínky. Také Wanderwitz přiznává, že v některých oblastech stále existují problémy. Tyto rozdíly neexistují však pouze mezi východním a západním Německem, ale také mezi městskými a venkovskými oblastmi nebo mezi strukturálně silnými a strukturálně slabými regiony. V některých oblastech má ale Východ před Západem také náskok. Katrin Göringová-Eckardtová, předsedkyně parlamentní strany Zelených, považuje nové spolkové země v některých oblastech dokonce za vzor. Například je zaměstnáno mnohem více žen a kromě toho je zde lepší pokrytí péče o děti. Mnoho západoněmeckých žen se právem ptá, proč je to vlastně možné na Východě a ne tady - a o tom bychom měli mluvit, říká.

Politici jsou znepokojeni nižším hodnocením demokracie a jejích institucí ve východním Německu. Zatímco na Západě považuje demokracii za nejlepší formu vlády 91 % lidí, na Východě ji tak vidí pouze 78 % respondentů. Rozdíly jsou také v postoji k cizincům nebo v rozšíření pravicově extremistických organizací. Ve výroční zprávě o stavu německé jednoty se uvádí: "Proces vnitřní jednoty není ani po třiceti letech zcela dokončen. Hospodářská produkce na východě je stále nižší a 31 let po sjednocení dosahuje hospodářský výkon ve východním Německu 77,9 % úrovně západního Německa. Hospodářská výkonnost ve východním Německu je tak stále nižší než na západě. Zpráva konstatuje, že trend je jasný že propast mezi východem a západem se zvětšuje. Podle Wanderwitze jsou i nadále hlavním cílem rovné životní podmínky. protože srovnání čísel jasně ukazuje, že i dobrých třicet let po pádu Berlínské zdi je stále jasně patrný rozdíl v ekonomické síle mezi Východem a Západem. Zpráva v této souvislosti cituje průzkum, podle kterého se 25 % respondentů ve starých státech a 33 % v nových státech cítilo být "občany druhé kategorie". Wanderwitz sklidil kritiku za výroky o nedostatcích demokracie na Východě, když řekl, že lidé ve východním Německu byli "socializováni do diktatury" tak, že nedospěli do demokracie.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele