Hrdost na ruské impérium

Jedná se o hrubé nepochopení imperiálního myšlení, které je ve většině ruské populace hluboce zakořeněno. Stará známá pravda říkala, že ruský mužik vydrží všechno, hlad, katastrofální životní podmínky, bydlení v zemljance, ale jednu jedinou věc nikdy neodpustí, a to je snížení respektu Ruska.

Možná namítnete, že vylepování Z symbolů (schvalování útoku na Ukrajinu) po celém Rusku zapříčinila nenávistná propaganda nebo že v Rusku jsou lidé, kteří mají na válku na Ukrajině podobný názor jako lidé na Západě. Ano, v Rusku určitě existuje menšina odmítající současný válečný konflikt a jedná se o milióny, možná i deseti milióny lidí, kteří si zaslouží náš obdiv a porozumění. Souhlasím i s tvrzením, že vybičovaná protiukrajinská propaganda v ruských oficiálních médiích za posledních dvacet let přispěla ke schvalování agrese na Ukrajině, ale agresivní kremelská propaganda není hlavní příčinou.

Nesmyslnost války rezonuje v našem západním způsobu myšlení, kde převládl pacifismus a intelektuálský odpor k silovým složkám, ale pro obyčejného ruského občana je důležité, zda jeho prezident bude schopen udržet a nejlépe rozšířit ruské impérium.

A oběti? Že zbytečně zahyne pět i deset tisíc ruských vojáků? Pro „většinového“ ruského občana frustrovaného mocenskou ztrátou Ruska za posledních 30 let v kombinaci se známým „Nas mnogo“ znamená akceptovatelnost lidských ztrát. Rozhodně se nebude jednat o argument pro odmítnutí invaze.

Navíc Putina by zisk jihu a východu Ukrajiny katapultoval k historickému geopolitickému úspěchu, který se v silovém chápání ruské imperiální politiky vždy cenil. Putin by se pro Rusy stal ikonou zastiňující i největšího ruského vladaře Petra Velikého.

S gangstery se nevyjednává, ale bojuje

Dalším omylem uvažování politických představitelů na Západě je často opakovaná mantra o „nutnosti jednat“. Je třeba si uvědomit, že Putin v současnosti jedná na Ukrajině jako gangster, jeho okupační armáda zabíjí ukrajinské vojáky i nevinné civilisty. Výzvy vrcholných politiků Francie a Německa nebo intelektuálů vyzývající k dialogu ve dnech, kdy dopadají na ukrajinská města granáty a umírají nevinní lidé, jsou obyčejným pokrytectvím, které posiluje Putinovu diktátorskou pozici a zároveň dokazuje slabost Západu, kterou Putin jako bývalý plukovník KGB dokáže využít.

Navíc lži kremelského vedení již dosahují takových rozměrů, že stěží můžete uzavřít dohodu s režimem, který ještě den před invazí prohlašoval, že útok na Ukrajinu je lež západních zpravodajských služeb, aby následně další den jeho vojska vtrhla do suverénní země a ruský ministr zahraničí Lavrov po čtrnáctidenních tvrdých bojích pronesl větu, že ruská vojska na Ukrajinu nezaútočila!

 A recept na ukončení konfliktu?

Ruský prezident Putin musí na Ukrajině pocítit porážku nebo alespoň výrazný neúspěch, pokud Západ nechce Ukrajinu obětovat.

Pak má smysl nastartovat jednání s diktátorem, v jakého se Putin v posledních týdnech proměnil. Diktátoři rozumí jen síle, proto je v současné době nejdůležitějším krokem k zastavení Putina masivní vojenská pomoc Západu ukrajinské armádě a účinné ekonomické sankce. Západ se musí přestat na Putinovy požadavky ohlížet a naopak přejít z defenzívy do ofenzivní politiky.

Pak je pravděpodobné, že Putin zasedne ke stolu a bude možné vyjednat alespoň dočasný mír.

Dobrou zprávou je, že se Západ dokázal v odporu proti Putinově agresi sjednotit, odsouhlasit ekonomické sankce na Ruskou federaci a dokonce schválit vojenskou podporu, což je v případě EU něco nevídaného. Nyní je potřeba v tlaku na Putinův režim nepolevovat a postupovat dále.

Dalším krokem by mělo být úplné odstřižení Putinova režimu od příjmů z dodávek plynu a ropy. A to již Putina bude hodně bolet. A Evropu také, proto by evropské země měly zrušit Green deal (Zelený úděl) a na nezbytně nutnou dobu znovuobnovit své již uzavřené jaderné a uhelné elektrárny.