ČT ale jen poodhalila stav, který je více než žalostný. Podle ČT úřady práce lidem záměrně neposkytují pravdivé informace. Na pomoc pro své odhalení si ČT přizvala bývalé úřednice a ty popsaly nátlakový aparát.  Podle nich místo pomoci lidem v nouzi jde úředníkům především o úsporu vyplacených dávek, protože vyšší úředníci za to dostávají odměny (viz). Jinými slovy změrně poskytnutými špatnými informacemi jsou žadatelé klamáni. Jde zřejmě o programové okrádaní občanů. Jinak se to nazvat nedá. Nárok na dávky je totiž dán zákonnou normou a není vůbec předmětem rádoby uvážení úředníka ve správním řízení. Takové pravomoci těmto lidem nikdo nesvěřil, oni o výši dávek nerozhodují.

Jenomže to není ojedinělý příklad. Mladá maminka s nárokem  na peněžitou pomoc v mateřství došla na jiný příslušný úřad, poradila se s pracovnicí, podle její rady si spočítala žádost a tu také podala. Jaké bylo její překvapení, když po delší době dodatečnou kontrolou zjistila, že jí úřednice poradila špatně a její ztráta se blížila k mnoha tisícům korun. (Pozn. Jde skutečně o konkrétní případ).

A tak se státem poškozená maminka znovu vydala na úřad, tentokráte se stížností. Pokud někdo čeká, že se úřednice zastyděla a věc obratem napravila, tak to možná platilo v minulém režimu, nikoliv dnes. Mladá maminka dostala téměř vynadáno a úřednice jí poučila, že si to má sama umět spočítat správně a nedbat jejích rad. (sic!)  Asi také jí byly slíbeny „odměny“ za „úspory“. Ale ve skutečnosti jde zase jen o zlodějnu. Podvádět maminky na mateřské? To dělají jen ti s morálkou hyen.

Výše popisovaný případ má prozatímní dohru. Okradená maminka se moc nedala, poučila  úřad, že soudy s tímto postupem nevysloví souhlas (stačí připomenout § 5 a 6 Občanského zákoníku) a dodala, že orgány činné v trestním řízení by se na jednání pracovnic úřadu mohly dívat jako na jednání podvodné a tím i trestné (úmysl by se díky vyplacené „odměně“ dal prokázat). Vychytralá úřednice ihned obrátila a alespoň část dávek bude mladé mamince dodatečně vyplaceno. I tak se finanční ztráta maminky pohybuje v nemalé výši. Jenomže kolik takových okradených maminek se takto bude bránit?

Výmluvu, že si žádost podává žadatelka sama a má si ji umět vyplnit a spočítat nelze přijmout, protože se tím na žadatelku vznáší požadavek ve formě přepjatého formalismu. Pokud žadatelka nemá potřebnou kvalifikaci (a tu začasté nemá), je tedy nucena obrátit se na příslušný úřad o odbornou radu. V opačném případě bychom totiž mohly všechny všechny ty úřední hodiny pro veřejnost rovnou zrušit.

Musíme proto položit otázku: Kdo motivuje úřednice (bez ohledu na typ úřadu), aby takto okrádaly občany a slibuje jim za protiprávní  „úspory“ osobní odměny?  Kdo je návodcem a pomocníkem (§24 Trestního zákoníku)  této pravděpodobně trestné činnosti? Který státní zástupce (zástupkyně), poté, co se dozvěděl z České televize informace o nekalých praktikách na státních úřadech začne konat, tak jak mu zákon výslovně ukládá?

Zdá se, že Českou televizi minimálně ještě jedna reportáž čeká.  A my občané čekáme na nápravu.

Rudolf Mládek