Nevíme (resp. se nám nesděluje), jak rychle se staví u sousedů (stačí za vzor blízké Polsko, ale i vzdálenější Španělsko), nesděluje se nám, jakých kvalit bylo při výstavbě dosaženo a jakého bylo dosaženo cenového srovnání s výstavbou v Evropské unii, když už máme tu téměř nejlevnější pracovní sílu a na dálnicích se střídaly pracovní agentury jako na běžícím pásu a dovážely „prácechtivé“ zahraniční dělníky.

Informace z České televize je o ničem (viz zde), ostatně tento mediální kolos informuje o výstavbě dopravních sítích velmi podivně. To se opravdu nikdo z reportérů ČT nediví, že právě otevřené opravené části dálnice D1 se opět uzavírají a pracuje se v jejich středním pásu? To se tyto práce nemohly udělat najednou? To snad ani ten socialismus to tahle špatně nedělal.

A že socialistická veřejná výstavba za roky 1959 až 1989, tedy za třicet vlády soudruhů proti třiceti letem vlády nesoudruhů neklopýtá, to si dokazovat nemusíme, protože do deseti umí počítat i žák základní školy. Dokonce ani ten soukromý sektor ve výstavbě bytů se na více jak třetinu bytů nezmohl, protože je to státní úředník, který mu trvale hází klacky pod nohy a byty do osobního vlastnictví se pro mladé lidi se staly přáním z říše sci-fi.

A důvod je stále stejný. Státní úředník staví, státní úředník rozhoduje a tato osoba je za jakékoliv pochybení, špatnou práci, lajdáctví či pomalost nepostižitelná, neodvolatelná a podle vyjádření řady ministrů nesoudruhů dokonce nepostradatelná. Ze státních úředníků máme jakýsi nový ústřední supervýbor KSČ a všichni můžeme jenom zírat. „Samet by omyl ,“ píše komentátor Fendrych (viz zde), a i když by se dalo s tímto názorem polemizovat, v jedné věci mu můžeme dát na sto procent za pravdu: Nesoudruzi se ve veřejné výstavbě za socialismem potácejí jako kdybychom byli africkou kolonií dvě stě let zpátky. Kdo tomuhle vývoji cinkal? A proč se najednou všude tak mlčí?

Rudolf Mládek