Mnohé špatné zákony proto připomínají mrtvou literu, což je právní norma nebo právní předpis, který se nedodržuje. A jeden z důvodů je také to, že ti, co mají dodržování zákonů vynucovat na svou práci doslova rezignovali. Patří mezi ně i někteří členové policie, úředníci magistrátů a další.

Zástupce ombudsmana Stanislav Křeček k tomu píše: „...občan odmítá dodržovat platné zákony a respektovat platná rozhodnutí státních orgánů aniž by to pro něho mělo nějaké nepříznivé důsledky a aniž by stát dokázal prosadit dodržování platného práva. Nesetkáváme se téměř denně s tím, že „černá stavba“ není odstraněna, zákaz pokračovat ve stavbě nebo demolici není respektován, v užívání pozemku bez souhlasu vlastníka je mnoho let pokračováno, občan plní byt nebo svůj pozemek odpadky a ohrožuje tak bezpečnost ostatních bez adekvátního zásahu, nájemce bytu nebo pronajímatel hrubě ruší bydlení ostatních a mnoho měsíců a let se jakoby nic neděje? Státní orgány pracují, píší, vydávají rozhodnutí. Ale...“

Nezřídka se setkáváme s názorem občanů, že český Parlament se předhání v tom, jak zajistit beztrestnost občanům porušujícím zákony a předpisy a naopak ponechat zcela bez ochrany občana slušného. Ten názor nevznikl včera a má své opodstatnění. Mnoho občanů, co se obrátili na pomoc k policii se jí nedočkalo, spíše se stali terčem nekonečného předvolávání a povinného vysvětlování. Na rozsudky soudů pak občané čekají i roky.

A ti občané, co se obrací o pomoc na orgány místních úřadů (a o tom zástupce ombudsmana Stanislav Křeček píše) jsou na tom ještě hůře. Případy se táhnou více jak rok, záležitosti očividně zřejmé se neřeší a dovolání není žádné. Stížnosti na nečinnost úředníků v systému „jánabráchysmu“ jsou marné, tedy se příliš neřeší, žaloby k soudům na úředníky jsou asi nepovolené, protože soudy je odmítají. Tak si ale prosazování spravedlnosti nikdo nikde nepředstavuje.

V právním státě by pomohlo podávat trestní oznámení pro maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, ale ten nemáme a v našem státě se problém pouze posune k policii a opět se žádné řešení často nekoná. Pokud všechny složky státu, které mají napomáhat dodržování zákonů, tedy soudy, policie (potažmo státní zastupitelství) a obecní úřady souhrnně svou práci řádně nevykonávají (jak ostatně v každodenním životě vidíme), pak nářek zástupce ombudsmana Stanislava Křečka zůstane nářkem neoslyšeným.

Kdo může stav změnit? Především ministři vlády a to spravedlnosti a vnitra s tím, že ten druhý jmenovaný resp. jeho složky mají másla na hlavě celé kbelíky. Ředitele magistrátu (u menších měst tajemníka) jmenuje a odvolává primátor po předchozím souhlasu ministra vnitra; bez tohoto souhlasu je jmenování nebo odvolání neplatné. Takže pan Křeček by měl svůj dotaz poslat právě na ona dvě ministerstva a ministr spravedlnosti by se měl zeptat Soudcovské unie, proč soudy odmítají žaloby na úředníky, kteří v nemálo případech jsou nedbalí, nečinní, o zneužití pravomoci už raději ani nemluvit.

Kdo jiný, než ti, co mají rozhodující funkce to musí vyřešit? Občan může leda tak jen přihlížet. Zatím je český občan pro výkonnou moc tohoto státu jen očíslovaným kusem. Tak se s ním totiž začasté z moci úřední zachází. Můžeme se to dočíst na kdejaké internetové síti. A viník tohoto stavu je evidentně zřejmý.

Rudolf Mládek