To se nepochybně ani v Polsku, ani v Maďarsku ale ani v Rakousku a v Itálii nesetká s kladnou odezvou. Představy o zahraniční politice především k USA a Ruské federaci se v těchto zemích od názoru Paříže či Berlína výrazně odlišují. Merkelová ani Macron dnes nemají žádnou sílu svou představu těmto zemím vnutit. Politika ignorace zahájená ignorací nesmyslných kvót se v EU jenom rozšíří do dalších oblastí.

Zaklínadlo solidarita nefunguje

Nejde především o žádnou solidaritu se skutečnými uprchlíky, proti které nelze nic namítat, ale jde o zajištění „pečených holubů přímo do úst“, jak to nedávno vtipně glosoval ekonom Pavel Kohout. Dávky vyplácené bez práce  mazaným ekonomickým migrantům nejsou a nikdy nebudou žádnou solidaritou. Sledovat, jak takové Finsko marně vrací do Iráku 1700 zjevných ne-uprchlíků je smutným odrazem nesmyslné politiky osy Brusel-Paříž-Berlín. Prezident Zeman správně Merkelové říká: „Pozvala jste si je? Tak se o své hosty starejte.“

Válečné plány

Merkelová a Macron požadují vytvoření společných EU intervenčních sil. A proti komu mají být nasazovány? Proti státům V4? Rakousku? Itálii nebo Katalánsku? Už i submisivní Belgie se staví na odpor nelegální migraci.

Z odrazu politiky dvou výše zmiňovaných, Macrona i Merkelové  je jasné, že ani vteřinu takové síly nebudou sloužit zájmům Evropanů, ale jen zájmům těchto dvou zemí, Francie a Německa.  Při pohledu na armádní trosky německé armády je to o to pikantnější. I světová média si dělají legraci, že Německo by dnes porazila i dánská armáda.  Je to jen další odraz z mnoha pochybení madam Merkel. Teď to mají zachraňovat vojáci členských zemí EU, které si někam Merkelová ve svém zájmu vyšle? A kdo je tak hloupý, aby na tento trik naletěl?

Evropský měnový fond

Opět cosi, co není pro Evropany přínosné. Mnozí jsme předem psali, že je ESM pro země eurozóny nepřínosný a například slovenský politik Richard Sulík na zrůdnost toho projektu veřejně upozorňoval. Evropský stabilizační mechanismus, lidově euroval, je záchranný fond finanční pomoci pro země platící eurem. V podstatě je to trvalý finanční polštář pro špatně řízené ekonomiky, které by v normálním světě dávno zkrachovaly.

Tvrzení, že změnou ESM  na Evropský měnový fond začnou špatně hospodařící země hospodařit dobře je iluze hodna posměchu. Opak je pravdou. Nekonečná nezodpovědnost vyvolaná měnou nikoho, tedy eurem, vede jenom ke zvyšování dluhů a tištění bankovek doplněných mechanismy trvalého výkupu sporných aktiv předlužených států. Jde o život na dluh v nekonečném spirále. Ale za dluhy špatně hospodařících zemí EU ručí v ESM všichni zbývající bez možnosti jakýmkoliv tlakem stav negativní změnit na pozitivní. A opět je na scéně ta stupidní proklamovaná solidarita.

Prázdné plány

Dokolečka omílané a za tři roky už vyčpělé fráze  z Paříže a Berlína  opět vyústily v opakovaná hesla, že členské země EU musí reformovat svůj azylový systém, který musí být podle Macrona efektivnější a solidárnější. Má být výrazně posílena Evropská agentura pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex), má dojít ke srovnání azylových standardů i lepší spolupráce se zeměmi původu běženců a podpora těchto států.

Za tři roky vidíme nulové výsledky těchto plánů, resp. líbivých frází. Jaké jsou za tři roky dosažené  výsledky odrážené ve větě : „lepší spolupráce se zeměmi původu běženců a a podpora těchto států“?

Sliby naivkům

Lidově řečeno „cuc na špejli“ slibují Macron a Merkelová důvěřivým občanům v EU. Oznámení o tom, že se předpokládá , že v severoafrickým zemích vzniknou bezpečná centra, kam budou vraceni lidé zachycení ve Středozemním moři je onou vábničkou pro nepoučitelné naivky.  Nikdo totiž neřeší v jakých státech by se tábory měly zřídit, které státy s tím souhlasí, kdo bude tábory financovat a kdo provádět vlastní výkon pro udělení azylu. Nikdo dále neřeší, kam půjdou ti, kteří na azyl dosáhnou a kam ti, kteří jej nezískají.  Podle jakého klíče budou rozděleni ti, co azyl dostanou ? Budou si moci vybrat kam chtějí?  Tak to budeme zpátky na začátku, že?

Cesta zmaru diktovaná OSN

Pokud EU v oné nově pojaté zahraniční politice  bude akceptovat svévolná pravidla OSN, podle kterých je uprchlíkem každý, kdo se za něj z jakéhokoliv důvodu prohlásí, pak se nesmyslné „kvótování“ pouze přesune na africký kontinent při stejném a trvalém odporu mnoha členských států EU tyto lidi si přebírat. Olepení ekonomického migranta nálepkou „Uprchlík“ s razítkem OSN není žádným rozumným řešením. Je to jen pokračování špatné politiky Merkelové jinými prostředky. Opět si položme otázku, jak dlouho budou evropské vlády participovat s Berlínem a Paříží potažmo s Bruselem na všech těch výše uvedených nesmyslech a zkázonosných projektech?

O něčem nás včera jednající Macron a Merkelová definitivně přesvědčili. Že nejsou schopni vůbec žádného realistického řešení, že jejich vize jsou prázdná slova maskující skutečný stav, a že se jakéhokoliv zásadního řešení vlastně bojí. Z přesládlých úsměvů jim strach kape už neskrývaně.

Rudolf Mládek