ZDE. Nebyl první, kdo skok realizoval a nepochybně nebyl poslední. Nabízí se otázka, co s tím. Zvolené řešení je známé. Japonsko, Korea a jiné země ohraničily prostor metra speciální průhlednou stěnou, ve které fungují automatické dveře při příjezdu vlaku.

U linek metra, které jsou bez strojvedoucího je to také časté řešení a taková linka se plánuje i na trase pražského metra, a to na trase D. Výstavba obdobných stěn tam bude nutností, zda se objeví i na dalších trasách se zatím neví. Rozhodně by to na škodu nebylo, ale…

Ale jsme opět u těch priorit bezpečnosti provozu pražského metra. Opět se na váhy srovnání bude dávat výstavba tzv. uzavřeného vstupu s trvalou kontrolou a oproti jiným technickým a  moderním úpravám. Díky tomu, že migrační politika českého státu nedosahuje rozměrů Francie nebo Německa se jeví uzavřený systém nebo systém chránících stěn metra jako zbytečná investice. Jenomže blížící se volby mohou tento stav radikálně proměnit.

Je známé, že skoro-vítězná strana Piráti podporuje migraci a spojence má i u ODS a TOP. Ve sporech se potácející ČSSD se také ráda přidá. Stav počtu migrantů se proto může radikálně změnit a především v Praze se to projeví. Pouze strana SPD Tomia Okamury je k migraci zdrženlivá a prosazuje politiku výběru a legality. Opatrnost drželo dosud i hnutí ANO, ale jeho preference padají a padají a jen obrat v očkování tento pád může zastavit. Přiznejme si, že únava ze stylu vládnutí ANO se již projevuje a například Česká televize je ta poslední, která by pokračování vlády Andreje Babiše podporovala a migraci z EU tato instituce bránit nebude.

Pokud se tedy debata o zabezpečení pražského metra zdá být dnes předčasná, zítra tomu tak nemusí být. A ještě jeden problém s tím vyvstává: Vláda ČR na metro nedosáhne, to je v rukou pražských politiků resp. dosazeného vedení Dopravního podniku (DPP).  A to, co v Praze vidíme, je shluk chytráků, který k vážné a seriózní politice má hodně daleko. Shrnuto to znamená, že pokud se volič nerozhodne jinak, perspektivou je nárůst migrace a metro zůstane „oholené“. 

Odborné debaty o stavu metra tak zůstanou v akademických a výrobních kruzích s očekáváním, jak a kdo bude o těchto věcech, mnohdy s nulovou znalostí, rozhodovat. Proto také Česko třicet let stagnuje a většinu odborného  prostoru tiše zaplňuje diskuze o korupci a zájmech. Naštěstí pro nás výrobci alespoň nějakou moderní techniku nabízejí, byť za 500 autobusů s normou EURO 6 pro Prahu si nikdo pochvalu nezaslouží. Tudy „zelená“ Praha nevede, stejně tak nesmyslné zákazy vjezdu aut bez rozlišení toho, jaké vozidlo kam jede. To, co Německo už deset let umí, to do hlaviček pražských chvástajících se politiků ještě nedorazilo. Naděje pro dobré metro s touto politickou pražskou reprezentací je proto nízká. Ostatně konzervace sovětských vozidel metra na patnáct let už sama o sobě říká, jaká mizérie v Praze dnes vládne. (ZDE)

Za nadějnou ale můžeme pokládat zprávu, že DPP by měl v příštích letech z Národního plánu obnovy (NPO) získat dotaci na nákup až 220 elektrobusů a hybridních autobusů v očekávané hodnotě 1,7 miliardy korun.(ZDE) Nadějná je ze dvou pohledů. Poprvé konečně snad dojde ke krokům vedoucím ke snížení škodlivých emisí produkovaných MHD, a podruhé plán se bude realizovat až v příštích letech, tak doufejme, že v tom čase přijdou do čela Prahy jiní lidé. Současní, stejně jako ti poslední před nimi, opět neobstáli. Naplánovat nákup pohých třinácti nových elektrobusů pro DPP za dva roky současné pražské vlády to jenom potvrzuje.