Tu jsou to orgány moci veřejné, které liknavě povolují nové výstavby, tu chamtiví developeři a kritický šleh obdržela i Česká národní banka, která si troufla upravit podmínky pro získání hypoték, čím údajně vytvořila podmínky jen pro vyvolené. Poslední hodnocení je z pera ekonoma Kovandy, který dokonce pokládá opatření ČNB za amorální a zdůvodňuje to mj. tvrzením, že díky tomu poroste u lichvářů trh černých půjček. Rozhodně se to předem vyloučit nedá.

Důrazně však připomeneme, že zrušení kategorií bytů v roce 2006 bylo chybou a dones ji nikdo nenapravil. Ještě ale důrazněji musíme připomenout pražským magistrátem absurdně nastavené parametry oslunění a hluku, které v Praze stavby bytů výrazně zdražují. U oslunění už začal magistrát změkčovat nastavená extrémní kritéria, ale zdaleka tím náprava chyb nekončí. Jenomže dnes všude vládnou opět stranické knížky, jako v padesátých letech minulého století a tak se funkčních a odborných řešení v blízké době jen tak nedočkáme. Největší starostí politiků v Praze je do jakého výboru a do jaké komunální firmy si sednou a nechají si za to posílat peníze. O odborné práci se už dlouho nikde nemluví.

Mladí světoví vlastníci

Stačí se jenom  porozhlédnout, aby bylo jasné, kolik bytů si mladí lidé mohou koupit v Tokiu, New Yorku, Londýně, Paříži, Mnichově a v jiném podobném městě. I Praha opatří mezi tzv. Drahá města a ceny tomu odpovídají. Ale i největší kritici cen bytů v Praze přiznávají, že mimo Prahu ceny prudce klesají a v drtivé většině menších českých měst jsou i pro mladé lidi byty dostupné.

Kde tedy bydlí mladí lidé z Tokia, New Yorku, Londýna, Paříže, Mnichova a z jiných podobných měst? Samozřejmě v nájemných bytech a není jich procentuálně málo, jak si lze snadno z internetu ověřit. Představa, že by skladníci, prodavačky, začínající projektanti či nastupující bankovní úřednice  měli být vlastníky nemovitosti v drahých městech bez jakékoliv jiné pomoci (např. peníze od rodičů, dědictví, výhra v loterii apod.) by v řadě zemí vyvolala ironické úsměvy. Nikoliv proto, že by mladým lidem někdo něco nepřál, ale protože tak svět nefunguje.

Sociální byty

Sociální zdarma byty je politické zaklínadlo, které je stejně jako politika multi-kulti či nekončící africká migrace chybné a v konečném  zúčtování asociální.