Až tak ostré je mediální vyjádření Vitáskové, která k tomu doplňuje, že ve většině výše uvedených zjištění figuruje státní zástupce Radek Mezlík, který údajně nezná zákony, zesměšňuje soudy i vysoké odborníky v právní oblasti, dokáže zmanipulovat důkazy a tyto předkládat soudu a měl by mít údajně na svědomí dva mrtvé ze stresu, pět těžce nemocných a dvě stě padesát zničených životů, rodin a přátel. Vitásková dále uvádí, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a NSZ Pavel Zeman, stejně tak Marie Benešová jsou nečinní, přičemž o všem uvedeném musí vědět.

Pomineme-li skutečnost, že by redakce České justice, která obvinění zveřejnila, měla mít k dispozici dokumenty, které tvrzení Vitáskové osvědčují, jedno je skoro jisté: Máme tu poplašnou zprávu o zločineckém syndikátu, něco jako je na Slovensku kauza Kočner, a jsou do ni zapleteni nejvyšší pracovníci justice včetně údajně přihlížející ministryně spravedlnosti.

Veřejné obvinění tolika pracovníků justice a ministryně nepochybně budou muset dotčení řešit a je na jejich straně, jaké prostředky si ke své obraně volí. Pokud se ale ukáže, že vše jsou jenom dohady a pomluvy, pak může být výsledek pro Vitáskovou a její spolupracovníky dost problematický. Něco jiného je si myslet, něco jiného je dokázat. A o tom, že by pro pochybení svého postupu někdo z vyjmenovaných „zločinců“ čelil alespoň kárnému řízení jsme se nedočetli.

Připomeneme, že to byla zrovna Benešová, která justiční mafii jako první rozkryla, pojmenovala a svůj názor veřejně (i soudně) obhájila. Nepřekvapí, že mezi těmi, co Benešovou za to zažalovali, byla i bývalá Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, po ztrátě místa v justici pak nejbližší spolupracovnice Vitáskové, která ji do pracovního poměru přijala v rozporu s interními předpisy (2) a soud ji za to uložil podmínku.

Necháme se překvapit, zda z mráčku mnoha obvinění zaprší. Je nesporné, že česká justice, resp. její část státního zastupitelství je pod palbou kritiky i Unie obhájců (3), ale něco jiného je kritizovat inherentní chyby v Trestní řádu a z toho vykonávanou práci státních zástupců a něco jiného je obvinit někoho z účasti ve zločineckém syndikátu. Výsledek sporu může být paradoxně přínosem pro řešení otázek státního zastupitelství, ale na výhru Vitáskové se z odborné veřejnosti moc sázejících asi nesejde.

Zdroje:
(1) ZDE
(2) ZDE
(3) ZDE