Nová doba, nové pohledy

Ještě včera jsme mnozí posílali tu menší, tu věští příspěvky mnoha organizacím, o nichž jsme se domnívali, že pomáhají lidem v nouzi. Nepochybně tak některé opravdu i činily. Dnes, když se poptáte v okolí, tato pomoc od lidí téměř ustala. Neziskové, údajně pomáhající organizace platí v miliardách stát z našich daní, nebo podivní sponzoři z nich jeden se stal symbolem doslovného zla. Ať už právem či neprávem je jím George Soros. Nadace tohoto amerického finančníka maďarského původu  byla v Maďarsku označena jako téměř zločinná a jeho Open Society Foundation (OSF) oznámila odchod z Maďarska. Stěhuje se do Berlína. Kam asi jinam, chtělo by se dodat. Svůj ke svému… Maďarský premiér Orbán líčil Sorose prakticky jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí masový příliv migrantů do Evropu a jména dvou stovek lidí z jeho skupiny Orbán označil za „Sorosovu žoldáckou armádu“.

Jiné nadace a spolky

Ohromujících 193 romských organizací v České republice je číslo, které vyrazí dech každému. Že existují skupiny Romů, kteří skutečně potřebují  pomoc se není třeba přesvědčovat. Ale, že by k tomu bylo potřeba 193 organizací, tomu asi neuvěří nikdo soudný. Jistěže, kdokoliv si může založit jakýkoliv spolek (pokud to není v rozporu se zákonem), ale zdá se, že sami Romové by měli usilovat o koordinaci a nikoliv o zjevnou roztříštěnost. To je ovšem na nich.  Ostatní občany bude zajímat, kolik z jejich daňově vybraných peněz vynakládá stát na těchto 193 organizací a zda jsou to výdaje, které pomáhají. Moc toho veřejnost neví a to věci samé škodí. Více transparentnosti by rozhodně neuškodilo.

Další dovozy lidí do EU

Německo své dovozy lidí z Afriky a Blízkého východu nazvalo: Přesidlovací program. Proč jej zavedlo, a proč letos doveze prvních více než 10 tisíc uprchlíků asi nikdo soudný nechápe. Oficiální argument, že se tím Německo bráni nelegální migraci je přímo směšný. Žádné pašeráky to neodradí. V rámci přesidlovacích programů nabízí lidem z krizových regionů pomoc a útočiště, aniž by tito museli žádat o azyl (!). Povolení k pobytu dostanou automaticky. Ačkoliv si Němci sami stanovili roční kvótu 200 tisíc nových migrantů, v kontextu toho, že v krizových regionech žije přes 500 miliónů lidí si každý občan členského státu Evropské unie musí položit otázku, kdy tohle nucené osidlování Evropy skončí, pokud vůbec skončí a jak asi skončí při stavu, když pro drtivou část těchto dovezených lidí není žádná práce. Navíc Němci poručili, aby ostatní členské země EU podobným „dovezencům“ poskytly stejné finanční zabezpečení jako Spolková republika. Což je téměř absurdní cíl. Toto „dobro“ Německa je pro Evropu tragické. Co Evropskou unii ještě čeká se dá jen odhadovat. Ale optimistické to není ani vteřinu.