Předseda komise, tituly ověnčený nestraník Martin Potůček dlouho spolupracuje s ČSSD. Ve výčtu jeho ocenění je i cena Sri Chinmoye, člověka, který je velmi kontroverzní a který dokázal celý svět podvádět. Martin Potůček úzce spolupracoval se Špidlou, Škromachem a nyní i Sobotkou.

Pan Potůček je bezpochyby vzdělaný muž, jinak by se těžko mohl pyšnit tituly profesor, doktor filozofie, kandidát věd (od roku 1998 se titul už neuděluje) a magistr věd, avšak ani bohatý výčet titulů není zárukou, že vše, co takový člověk vymyslí, je geniální a užitečné.

Dva návrhy z dílny jím řízené komise teď budou předmětem jednání vlády a dá se očekávat, že postoj bude kladný. Socialisté rádi napravují "křivdy", ač tím leckdy způsobí daleko větší problémy, než kdyby nenapravovali. Jsou natolik přesvědčeni o vlastní neomylnosti, že nevnímají realitu.

Odchod do důchodu: Změna se má týkat lidí od ročníku 66. Pro ročníky starší bude dál platit stávající norma. Nový výpočet odchodu do důchodů se bude odvíjet od střední délky dožití a podle návrhu komise by každý měl strávit čtvrtinu života v důchodu.

Vezměme si za příklad nynější situaci. V loňském roce narozený muž se dožije průměrně 75,2 roku a žena 81,1 roku. Čtvrtinu života by měli strávit v důchodu. Muž 18,8 a žena 20,3 roku. Muž by tedy odcházel do důchodu ve věku 56,4 a žena ve věku 60.8 roku. Jenže ti by zase neodpovídalo genderové rovnosti, a tak by se důchodový věk opět zprůměroval a oba by odcházeli na odpočinek ve stejném věku 58,7 roku.

Na první pohled skvělé, vždyť kdo by nechtěl přestat pracovat dřív? Navíc je zcela určitě lákavá představa, že by se do důchodu chodilo dříve než za komunistů, nadto, pokud se věk dožití u mužů od roku 1989 prodloužil o osm let.

Jenže je zde ne zrovna nevýznamné hledisko. Bude náš stát na to mít? Bavíme se o nepříliš vzdálené budoucnosti, o roku 2030. V současné době má náš stát téměř tři milióny důchodců a vynakládá na důchody bezmála 400 miliard ročně. Jestliže by mělo dojít k tak významnému posunutí hranice odchodu do důchodu, máme problém.

Průměrný důchod je cca 11000 měsíčně. Pokud by skokově přibylo sedm ročníků, o jak velkou sumu by se zvýšily výdaje? Jednoduchý výpočet. Jeden ročník představuje cca 135000 osob krát sedm. Bezmála milión nových důchodců.

Při průměrném důchodu by šlo o částku 11 miliard měsíčně, za rok tedy 132 miliard navíc ke stávající výši. Bude si to moci náš stát dovolit? Znamenalo by to navýšení výdajů na důchody o více než čtvrtinu a převedeno do nynější situace by důchody spolkly téměř polovinu rozpočtu země.

Naši socialisté jsou toho schopni. Vždy hospodařili stylem ať to stojí, co to stojí. Řecko je obehraná písnička, ale tímto krokem bychom se řeckému scénáři velmi přiblížili. Sobotku a spol to hlavu nedělá. V roce 2030 už u moci nebudou a o to víc je takový krok nebezpečnější. Vytváří se časová bomba do budoucna.

Penze napůl: Druhý návrh je opět "napravování nerovnosti". Socialistům se nelíbí, že ženy kvůli menším výdělkům pobírají nižší důchody a navíc jsou bity tím, že se s nimi muži před důchodem rozvádějí. A tak je v plánu stejná penze pro oba.

V praxi by se po dobu manželství dělal průměr obou manželů z vyměřovacích základů a oba by tak dostávali za tuto dobu stejný důchod. Stát by tak trestal toho z páru, který vydělával víc a rozešel se s polovičkou. Proč má být někdo trestán za to, že se v mládí oženil či provdal špatně?

Zbývá položit důležitou otázku. Kde stát vezme peníze na další milión důchodců? Jak bude stát řešit případy, kdy někdo prošel třemi, čtyřmi či ještě více manželstvími? Sociální inženýrství v plné nahotě. Holt, bez socialistů by asi nikdo nedokázal žít.

Pro socialisty je typické vymýšlet opatření, zejména výdajové, do budoucna, aniž by na takové výdaje byly prostředky. Mandatorní výdaje narostly za socialistických vlád a nyní dosahují úrovně cca 80% státního rozpočtu. Pokud by socialisté vytvořili další milión důchodců, už by se mandatorní výdaje mohly pohybovat na 100% rozpočtu. Kdy přijde Bohuslav Sobotka znovu s prohlášením, že sliby nebyly zasazeny do reálného rámce?