Vláda České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1 – Malá Strana

V Praze dne 26. června 2021

Vážené paní ministryně,
Vážení páni ministři,

Spolek Šalamoun je občanské sdružení, které se již dvacet sedm let zabývá nespravedlivě stíhanými, obžalovanými či odsouzenými a vězněnými obětmi orgánů činných v trestním řízení (dále také „OČTŘ“). Během sedmadvaceti let naší činnosti jsme dokázali, pomoci desítkám obětí zvůle a nedbalosti OČTŘ. Tak jako Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v době totality, tak i Spolek Šalamoun se dnes zabývá případy, kdy došlo ze strany státu, prostřednictvím jeho orgánů, k projevům zvůle a porušování lidských a občanských práv, a tedy ke zneužití úřední moci (a pravomoci) a poškození jednotlivců.

Dle dnešních otevřených pramenů informací, ministryně spravedlnosti Marie Benešová navrhne vládě jako nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. (zdroj ZDE)

JUDr. Igor Stříž jako předlistopadový vojenský prokurátor a člen komunistické strany Československa, který mezi roky 1987 – 1989 žaloval stovky odvedenců, či branců a navrhoval jejich odsouzení k nepodmíněným drakonickým trestům do výkonu trestu odnětí svobody, si vysloužil přezdívku – Rudá smrt z Olomouce, či Stříž – bolševický kříž.

V době, kdy už bylo všem zřejmé, že komunistický režim sčítá své dny, neváhal JUDr. Stříž žádat nejvyšší tresty pro mladíky, kteří vinou nepořádku na vojenské správě nestihli nástup na posádku na druhém konci republiky, protáhli si vycházku o hodinu či jinak nevýznamně porušili tehdejší komunistické právní předpisy. Bezodkladná a mnohdy z procesních důvodů zbytečná vazba, i následné požadování drakonických trestů odnětí svobody – mnohdy ještě dokonce přísnější, než kolik nakonec vynesl v rozsudku soud – byly podle Stříže jediné vhodné způsoby, jak ztrestat jejich vyznání, víru nebo náboženství. Stejně se totiž Stříž během svého působení na olomoucké vojenské prokuratuře během minulého režimu v letech 1987- 1989 choval i k záložníkům, namnoze otcům rodin, kteří z náboženských důvodů odmítli nastoupit vojenská cvičení. V řadě případů je neváhal posílat za odmítání nastoupit službu se zbraní v ruce do vězení znovu a znovu, ačkoliv se odvolávali na mezinárodní smlouvy, které tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly.

„JUDr. Stříž se tak jeví jako následovník politováníhodné komunistické prokurátorky Polednové-Brožové, která poslala v roce 1950 na šibenici Miladu Horákovou,“ prohlásil historik Petr Úpický s tím, že Stříž za všech okolností hledal možnosti co nejpřísnějších trestů. Rozlišoval při tom, zda se jedná o spolustraníky, nebo protistátní živly. Pro členy strany měl vždy hledat tresty na nejspodnější hranici, zatímco v opačném případě měl Stříž žádat maximální možné tresty, které nakonec ani komunistický soud neudělil.

Demokracie bez historické paměti mohou být náchylnější k demagogiím a sebeklamu. „Dnes je pro některé příliš snadné zapomenout na útrapy oněch let … Naší povinností je si pamatovat a připomínat. Zapomenout na minulost by znamenalo zneuctít všechny ty, kteří hrdinsky odolávali zlu komunismu. Uvedlo by nás to tak v nebezpečí, že budeme opakovat jeho chyby.“ (Margaret Thatcherová, Sborník textů Svědomí Evropy a komunismus, Mezinárodní konference, Praha, 2. 3. 2008).

„Ze Střížových kauz vybočují případy odpíračů vojenské služby, motivovaných nábožensky. Ti se hrdě hlásili k tomu, že jim svědomí nedovoluje vzít zbraň do ruky a podepsat přísahu, a to s vědomím, že za to půjdou do vězení. Jsou tak protipólem, vzorem mravní pevnosti, k příslušníkům dobových represivních orgánů, kteří se vědomě a dobrovolně podíleli na vynucování pořádků, jež velká část občanů odmítala. Všichni teď říkají, že chtějíce dělat kariéru, nemohli jednat jinak a postupovali dle tehdy platných zákonů. Samozřejmě jim nelze vyčítat, že se nenechali zavírat stejně jako odmítači vojenské služby, ale profesní dráha prokurátora, a vojenského prokurátora zvlášť, nebyla jedinou možností uplatnění pro mladého právníka. Volili si ji dobrovolně, dobrovolně se zavázali vykonávat na spoluobčanech násilí ve prospěch protiprávního režimu.

Dnes jsou stejně horliví ve službách zase jiného chlebodárce, patrně v zájmu demokratického právního státu. Sám JUDr. Stříž se pod tlakem důkazů své minulosti, kterou se snažil sice dlouhodobě, leč marně tajit, hájí, že dělal jen svou práci, který ještě v prosinci 1989, tedy už po sametové revoluci, žádal pro náboženské odpírače vojny měsíce a někdy i roky v kriminálu“, říká historik Petr Úpický.

Dnes se JUDr. Stříž hájí podle svých slov tím, že „postupoval jen v mezích zákona. „Přesně tak se ale hájil před našimi soudy i šéf kladenského gestapa Harald Wiesmann, když čelil obžalobě z vyhlazení Lidic. Podle něj také neporušil tehdejší zákony. A totéž tvrdili i čeští policisté, kteří byli stíháni za jejich kolaboraci s Němci a stíhání českých odbojářů nebo po roce 1990 zcela výjimečně souzení estébáci,“ dodává Úpický.

Nelze nepřipomenout vývoj u našich sousedů na Slovensku. Ač pozdě, ale přeci, přijal slovenský parlament zákon o odebrání nezasloužených výhod představitelům komunismu, který se nepochybně dotkne i komunistických zločinců v pozicích prokurátorů. Tedy na Slovensku by se tento zákon týkal i nominanta na pozici nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. (sic!)

Máme jednoznačně za to, že jmenování Igora Stříže do pozice nejvyššího státního zástupce je naprostým a hrubým plivnutím do tváře všem obětem komunistické zvůle, kdy zákon č. 198/1993 Sb. definuje:

Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 - 1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazením fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužíváním výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům, bezohledným ničením přírody.

Nelze nikdy zapomenout na oběti vojenského prokurátora Igora Stříže, jako jsou Jiří Veselý, Radim Pegřímka, Miroslava Balcar, Petr Kubaty a stovky dalších.

Česká republika je dle článku 1 Ústavy České republiky: „jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana“.

Plédujeme, že není horší signál voličské veřejnosti k dosažení důvěryhodnosti a vážnosti celé soustavy státních zastupitelství, než jmenování doslova stalinistického kariérního dinosaura Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem.

Věříme ve Vaše moudré rozhodnutí.

Spolek na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun:

John Bok
předseda spolku

JUDr. PhDr. Miroslav Špadrna, Ph.D.
místopředseda spolku

Václav Peričevič
místopředseda spolku