Není tedy divu, že se musel vyjádřit také k úmrtí Věry Čáslavské, respektive ke zlomyslné kondolenci prezidenta Zemana. Podle Lidových novin Veleba občanskou a lidskou statečnost paní Čáslavské relativizoval slovy o „žensky necitlivých až bezcitných postojích k synově téměř otcovraždě“. To už je ale silná káva i na takového duchovního giganta, jako je soudruh Veleba.

Jistě, pro něj, jako pro dlouholetého aktivního bolševického funkcionáře nemohla být osobnost jako Věra Čáslavská morálním vzorem. Zatímco ona symbolizovala pevný charakter, skromnost, hrdost a vzdor vůči stupidnímu a hrubému režimu, Veleba byl jedním z těch, kteří tento režim aktivně budovali a lidi jako Věra Čáslavská dusili a zašlapávali. Zatímco paní Čáslavská byla Velebovým režimem profesně likvidována a lidsky ponižována, on pár let po ruské okupaci zcela zásadově vstoupil do komunistické strany a budoval si v ní normalizační kariéru mezi jemu podobnými kreaturami. Zatímco ona nikdy neuhnula ze svých názorů a po Listopadu odmítala nabídky na politické posty, on vystřídal kandidátky několika obskurních stran od Strany venkova přes Důchodce za životní jistoty až po nynější „zemanovce“.

Je to samozřejmě jeho právo se ztrapňovat, ale pokud vypustí do světa takovou nehoráznou ubohost, je třeba mu připomenout, že i kdyby si stokrát hrál na moudrého myslitele, zůstane jenom prachobyčejným ubohým bolševickým buranem, který se neštítí stupidně zneužít a překroutit osobní tragédii člověka, jemuž nesahá ani po spodní okraj kotníků.

Zatímco Věra Čáslavská je a zůstane jednou z největších postav naší moderní historie, po nule, jako je Veleba, ani pes neštěkne.

Stanislav Němec
soukromý zemědělec
čestný předseda Asociace soukromého zemědělství ČR