Měli jsme prezidenta Zakladatele, Budovatele, měli jsme prezidenta Ušaté Torpédo, měli jsme prezidenta co proslul výrokem „Když nemůže čert ublížit tak tedy alespoň zasmradí“, měli jsme prezidenta, který oživil Kristovu Pravdu a Lásku, když ta láska s malým „l“ u něj platila velice, měli jsme prezidenta Jájistu, i prezidenta Vejtahu. A nyní, jak se zdá, se vládnoucí Pětikoalici podařilo postavit posledního čerstvě zvoleného prezidenta do role prezidenta Vyklouze.

Jako občan si dovoluji zveřejnit svůj názor na probíhající třenice kolem protiústavního pokusu připravit důchodce o jejich zákonem stanovené zvýšení důchodu. Když, podle mě, není hlavním důvodem ani válka na Ukrajině (s níž ani nesousedíme), ani inflace, ani další problémy, ale především mimořádná neschopnost naší vlády, která byla se svými rozhodnutími vždy pozadu, přešlapovala u svých nutných rozhodnutí, ač na ni bylo ze všech stran křičeno, aby konala. Jakou máme vládu se stačí podívat na jedinou osobu, co nám řídí vědu. Vědu u nás ve 21. století řídí žena, za níž, pokud jde o její praxi, stojí jen jakýsi malý penzion. Další ministry nebudu raději ani probírat. A předsedou vlády je profesor, prý češtinář a politolog, který se v poslední době ani moc na veřejnosti neobjevuje. Místo něj v médiích vystupuje člen politické partaje, která by se do Sněmovny nedostala, kdyby nepřišla dosti podezřelá změna volebního zákona o koalicích. Předseda vlády si vybral za ministry takové jedince, jak si to dovoluji vidět, kteří by ho nemohli přerůst.

Ukázalo se také, jak je možno snadno tahat vládu za nos. Viděli jsme to v době covidu, kdy vědátoři z příslušných branží měli vládě radit jak postupovat v boji s epidemií. Ve vážnějších situacích by se především tito vědátoři měli nejdřív ujednotit a vládě předestřít jednotný názor. Jenže to by převzali odpovědnost za další vývoj epidemie. A tak tedy každý vědátor radil vládě jinak. A ta se mohla z těch rád zbláznit. Kritizoval jsem to a pan MUDr. Kubek, prezident Lékařské komory, se na mě asi doposud zlobí. Stejně je tomu i nyní, v kauze krácení důchodů. Takový pan JUDr. Kysela, ústavní právník, kterého si nový pan prezident vybral za poradce, se nejdřív vyjádří, že by byl spíše pro schválení změny navrhované vládou, ale když prezident změnu podpořil  pan Dr. Kysela se překvapivě ozve, že by ho nepřekvapilo, kdyby Ústavní soud změnu nepodpořil. Takže naše věda, když má zazářit v historických chvílích zrovna nezáří. Když navíc i akademici míní stávkovat. Před časem se ozvali v tomto smyslu i pracovníci vysokých škol. Ministryně vědy však nevyhrožuje stávkou. Odhlasovala si s ostatními, že si na plat jako poslankyně sahat nedá.

Když si takto počínají naši nejmocnější i naši vědátoři - jak to má ve státě vypadat.

A tak jsme přítomni historické tragikomedii, kdy vláda přijde s návrhem, proti němuž začne opozice okamžitě protestovat, že jde o porušení Ústavy. Návrh však ve Sněmovně díky tomu, že Pětikoalice má ve Sněmovně většinu Sněmovnou hladce projde, místo toho, aby byl vzat odpor silné opozice v úvahu. Kdepak by vydali své ujednocené stanovisko ústavní právníci.  Místo toho si jako žába v bažině kváká každý vědátor svůj názor a návrh se přesune do Senátu, kde se rovněž sehraje komedie, když důležitý sněmovní výbor je proti navrhované změně, leč plénum ho schválí. Místo toho, aby Senát návrh k projednání vůbec nepřijal se zdůvodněním, že chybí ujednocený posudek ústavních odborníků. Když při hlasování tyto odborníky nahradí hlasující senátoři - mudrlanti.

Komedie pokračuje dál: prezident se bokem vyjádří, že se bude muset zachovat jako chytrá horákyně –  a také to udělá. Oznámí navíc, že pokud se ve věci neobrátí na Ústavní soud opozice, že se na Ústavní soud obrátí se svým návrhem.

Za daných okolností se naskýtá otázka, na co tedy slavný Senát a prezidenta republiky máme. To se tedy mohla obrátit na Ústavní soud hned vláda, aby Ústavní soud vládl místo ní.

Vládě to tedy vyšlo. Její návrh tak doputuje až k Ústavnímu soudu a vykukové ve vládě, co to vymysleli, se mohou smát do hrsti. Rozhádali kde koho a odvedli pozornost od sebe. Nepřibili na vrata jen Senát a prezidenta republiky, ale vlastně i Ústavní soud. Ten se bude zabývat tím, co bylo jako protiústavní zpochybňováno, a velice řvavě, už ve Sněmovně. Ale díky všeobecnému, i zákonodárnému nepořádku -  doputovalo až k Ústavnímu soudu.

Nyní už se mohu vrátit k nadpisu této glosy. Máme vůbec na něco Senát a máme vůbec na něco prezidenta, který se zachoval hned při svém prvním důležitém vystoupení jako prezident Vyklouz, když se nechal do situace vmanipulovat i proto, že si vybral špatného ústavního poradce? Není to tím, že nový prezident nepřišel ve svém životě do styku s ničím jiným, než s tím, s čím přichází do styku vojenská uniforma? Když ve volbách zvítězil díky i politickému marketérovi, který instaloval i prezidentku Čaputovou, a s pomocí oligarchy Bárty? A, bohužel, i díky nepravdám současného předsedy vády, které šířil nejen před volbami, ale i po volbách. Který ve své funkci nejraději cestuje, když z jeho cest nic není.  Vládu doma obhajuje převážně lidovec, nesporně nejviditelnější z ministrů, když preference jeho strany jsou trvale pod 5% hlasů(!). Což jistě třeba panu Rychetskému při jeho zvláštním chápaní demokracie nevadí.

Vynález jak obrat důchodce o část jejich příjmů je zdůvodňován třeba panem poslancem Lochmanem tak, že straší katastrofou naší státní pokladny. I podle pana ekonoma Křečka se máme k lepšímu stavu prošetřit. Také nás straší, jako pan Lochman. Kdepak by někdo přišel s návrhem, jak zvýšit příliv peněz do státní pokladny, ovšem nikoli jen tak, že se zvýší daně. Ostatně od ekonoma se ani nic jiného než návrh na šetření a na zvýšení daní nemůže nikdo dočkat.

Vzhledem k tomu, že jsem si v privatizačním období podobnou situaci prožil, ve větším vývozním  podniku, vím dobře, o čem mluvím. Šetřit nestačí. Je třeba se zbavit parazitických organizací, zavést účinné metody řízení, dostat do vlády výjimečné jedince, nenechat se okrádat zahraničními firmami, postavit řízení na kaskádě odpovědností a dobýt si důvěry u občanů. A muselo by se začít s revizí Ústavy.

V současné době potřebujeme vládu národní záchrany složenou především ze skvělých národohospodářů a nepolitikářských politiků.

Prase dostane vestu a čert kropáč až se ukáže, že se i Ústavní soud o dnešním složení zachová podobně jako Senát a prezident republiky, a rozhodnutí oddálí, až dojde k tomu, že bude o věci jednat Ústavní soud s novým složením ústavních soudců zajisté vybraných tak, aby souzněli se současnou vládou, současným Senátem a současným prezidentem. Už se proslýchá, že by jedním z nových ústavních právníků mohl být pan poslanec Benda, celoživotně přisátý k prsu Sněmovny.

Potom už nezbude než se jen modlit ono

„Pán Bůh s námi a zlý pryč!“

Občan Zapletal