Jednoznačně se dařilo americkým akciím. Měřeno výkonem nejznámějšího indexu S&P500 – polepšily si zhruba o 7,6 procenta. Zejména podskupina růstových akcií s největší tržní kapitalizací předvedla fenomenální výsledky. Technologický index velkých růstových titulů Nasdaq 100 si připsal bezmála dvacet procent. Velmi podobných výsledků dosáhla i skupina malých a velkých růstových titulů. Králem akciového investičního stylu byly obecně růstové akcie a tituly s velkou tržní kapitalizací. Výrazně horší výsledky předvedly středně velké firmy a nejhůře se dle amerických indexů dařilo menším a hodnotovým akcím, takzvaným value akciím. Jako celek předvedly hodnotové tituly kladné výsledky, ovšem pouze kolem 3 procent. Zhodnocení tedy bylo jen o málo vyšší než u amerických vládních dluhopisů, které jsou vnímány jako srovnávací báze bezpečné investice.

Jedním z příkladů toho, jak těžké je v posledních pěti až deseti letech investovat právě do hodnotových akcií, je letošní výsledek hlavního investičního fondu skupiny Greenlight Capital legendárního hodnotového investora Davida Einhorna. Ten se letos “pyšní” výkonem mínus 26 procent za první tři čtvrtletí letošního roku. Nutno ale zdůraznit, že tento fond používá i sázky na pokles akcií a trhů, takže často může ztrácet na formě “long” i “short”.

Tradičně úspěšný styl hodnotového investování zaostává za výsledky běžně používaného akciového indexu S&P 500 a hlavně za růstovými tituly již bezmála 10 let, tedy zhruba od hospodářské krize v roce 2008. To samozřejmě není náhoda. Růstovým titulům se v býčím trhu a při posilování z velmi nízkých hodnot roku 2008 zákonitě daří lépe. Avšak nic netrvá věčně. Při poklesu trhů do medvědího trendu anebo při pouhém zpomalení růstu může být situace po mnoha letech zcela opačná a oblíbené růstové tituly by mohly naopak trhy předbíhat směrem dolů.

Z jednotlivých sektorů se nejvíce dařilo technologiím, titulům ve zdravotnictví a firmám v oboru zbytného spotřebního zboží. Stopa firem typu Alphabet (Google), Facebook, Amazon, Netflix či Apple je zde nesmazatelná a velmi výrazná. V posledních měsících je patrný velmi dobrý výkon akcií v oblasti healthcare, tedy zdravotnictví a farmacie. Stane se z tohoto sektoru jeden z nových lídrů jako symbol rotace trhu z růstu k defenzivnějším sektorům?

Z pohledu akcií jsme se obšírněji věnovali Americe, jak se však dařilo zbytku světa? Dá se říci, že to žádná sláva nebyla. Neoficiálně by se situace dokonce dala nazvat slovem “hrůza”. Čína mínus 18 procent, Brazílie mínus 15 procent, Jihoafrická republika přibližně mínus 20 procent.  Venezuela, Turecko, Argentina a další země předvedly výrazné propady hodnoty své měny i svých akciových trhů. Nervozita z růstu úrokových sazeb v USA a obava z obchodních válek s sebou stáhla evropské akcie. Většina indexů oslabila o jednociferné hodnoty. Celkově si akcie mezinárodních rozvinutých trhů pohoršily o 1,3 procenta a rozvíjející se trhy jako celek odepsaly 7,7 procenta.

Nedařilo se ani komoditám. Jako celek oslabily o 2 procenta. Nesvědčilo jim samozřejmě posilování amerického dolaru, ve kterém je vyjadřována cena většiny komodit. V případě řady komodit docházelo také k výběru zisků po silných růstech z předchozích dvou let. Investoři se zde obávají zpomalení globálního ekonomického růstu i zavádění již zmiňovaných protekcionistických opatření. Nebýt excelentních výsledků ropy, která posílila o neuvěřitelných 30 procent, mimo jiné vlivem omezení těžby v řadě zemí kvůli sankcím, dopadly by komodity ještě výrazně hůře. Pro někoho možná překvapivě oslabovalo i zlato. Tento vzácný kov “bojuje” především s rychlým růstem úrokových sazeb. Vyšší výnosy na takzvaných bezpečných aktivech v podobě amerických vládních dluhopisů činí jeho držení relativně dražším. Stříbro odepsalo dokonce 14 procent. Těžaři komodit byli pod tlakem vyšších sazeb kvůli svému relativně vysokému zadlužení.

Ani vládní cenné papíry v podobě krátkodobých pokladních poukázek či dlouhodobějších dluhopisů neměly jednoduchou situaci. Vlivem zmiňovaného růstu úrokových sazeb se jejich hodnota snižovala. U krátkodobých papírů se splatností zhruba dva roky byly výsledky prakticky nulové, když úrokový výnos byl vymazán poklesem hodnoty těchto investic právě vlivem růstu sazeb. U amerických vládních dluhopisů se střední dobou splatnosti 7 až 10 let došlo k celkovému poklesu hodnoty o téměř tři procenta a u splatnosti 20 a více let byl pokles ještě výraznější, dokonce až 6 procent. Celkový index amerických vládních cenných papírů umazal 1,73 procenta. Globální dluhopisový index oslabil o zhruba 2 procenta. Pro současné investory tedy neuspokojivý výsledek. Růst úrokových sazeb a pokles cen dluhopisů však pro nové investory znamená pozitivní prvek, protože nyní mohou nakoupit levněji, a tudíž si zamknout vyšší budoucí výnos.

Jednomu z mála segmentů, kterému se v oblasti dluhopisových výnosů dařilo, byly korporátní dluhopisy rizikovějších firem, takzvané “high yield” bondy. Ty si letos zatím připsaly tři procenta. Méně totiž reagují na růst úrokových sazeb (jejich sazby jsou již samy o sobě vyšší) a více reagují na dluhovou situaci jednotlivých firem, která se vlivem růstu cen ropy zlepšila právě v tomto sektoru. Energetický sektor totiž představuje až čtvrtinu všech vypsaných rizikových korporátních bondů v USA.

Z výše uvedených skutečností jasně vyplývá, že průměr často skrývá pod povrchem výrazné rozdíly. Navíc výše uváděné výnosy jednotlivých tříd aktiv neznamenají, že všem investorům, fondům či jednotlivým akciovým titulům v daném investičním stylu se dařilo stejně. Někteří mohli předvést výrazně lepší výsledky, naopak ostatním se nemuselo dařit tolik jako průměrnému výnosu. Na papíře dobře vypadající výsledky amerických akciových indexů nebezpečně maskují fakt, že celé kladné výsledky indexů Nasdaq a S&P 500 přineslo několik notoricky známých akciových titulů. Byli to zejména již zmiňovaní technologičtí miláčci investorů, kterými jsou společnosti Amazon, Netflix, Apple, Alphabet, Facebook, Nvidia a několik dalších firem. Zbytku akcií se dařilo výrazně hůře a výrazně více než polovina z nich letos ztratila na hodnotě. V tom tkví zrádnost průměrů a unáhlených závěrů.