Před Amazonem se bilionové valuace povedlo dosáhnout jen dvěma veřejně obchodovatelným firmám a pravděpodobně jedné soukromé společnosti. Historicky prvním americkým titulem s bilionovou hodnotou se stala ikonická společnost Apple, která tuto metu poprvé pokořila 2. srpna 2018. Amazon pokořil tuto magickou metu na pár okamžiků 4. září 2018. V roce 2007 tuto hranici na chvíli překonala i čínská ropná společnost PetroChina po vydání akcií formou IPO. Velmi záhy po “ikarovském” růstu o cca 500 procent na hodnotu přes onen bilion dolarů však přišla o většinu své hodnoty během nechvalně známého roku 2008. Dalším gigantem, o kterém se často mluví, je soukromá (respektive státní) společnost Saudi Aramco, tedy těžař a zpracovatel ropy. Odhad tržní hodnoty této neveřejně obchodované společnosti sahá až ke dvěma bilionům dolarů.

Vraťme se ale k Applu a Amazonu. Firmě Apple trvalo dosažení milníku podstatně déle, celých 38 let jako veřejně obchodované společnosti. Amazon to stihl za neuvěřitelně krátkou dobu 21 let. Neuvěřitelnou rychlost tohoto růstu si uvědomíme, pokud se poohlédneme po pomyslném “hřbitově” firem, který by se mohl nacházet v parku vedle sídla společnosti. Retail sektor, zejména v Americe, prochází již řadu let hlubokou transformací a pro mnohé firmy v oboru se jedná o skutečnou krizi. Zmiňme jen některé konkurenty, kteří kvůli pomalé reakci na změny trendů a přesun prodeje do online a mobilních kanálů, zejména ve prospěch Amazonu, zaplatili cenu nejvyšší a zbankrotovali: RadioShack, Quicksilver, American Apparel a Toys R. Celkem jde o více než 40 firem jen za poslední tři roky. Šéfy firem z oboru, jež útok Amazonu ustály, pravděpodobně toto jméno budí ze spaní, protože jsou pod tlakem nízkých marží a měnícího se retailového prostředí. Divoké cenové jízdy zažívají nebo nedávno zažily například akcie firem Macy’s, Michael Kors, nebo L Brands.

Považovat Amazon za retailovou společnost je však krátkozraké. Amazon je sice na povrchu online retailová společnost, nicméně pod pokličkou se děje něco velice zásadního, co mění charakter společnosti a dává firmě také onu výrazně vyšší hodnotu oproti jiným firmám. Společnost totiž významně investuje v oblasti cloudu a umělé inteligence, dvou z několika hlavních trendů budoucnosti. Ve druhém kvartále letošního roku již tento segment cloudu firmě přinesl 20 procent celkových tržeb, což představovalo 55 procent provozního zisku společnosti. Navíc tento segment velmi rychle roste, takže jeho důležitost pro firmu se bude do budoucna zvyšovat. Brzy se tak stane zcela dominantním faktorem pro firmu i její hodnotu, společně s potenciálem již zmiňované umělé inteligence.

Jedním z dalších dominantních faktorů, který vede k vysoké hodnotě firmy Amazon, je tzv. efekt sítě, nebo-li networking efekt. Když jste největší na světě nebo na daném trhu, pak v určitých oborech, jako například v oblasti prodeje, dosáhnete networking efektu, kdy máte nejvíce kupujících, což samo láká nové a nové prodejce. A největší počet prodejců, nejlepší výběr zboží či potenciálně nejnižší cena zase zpětně láká další a další kupující, což vytváří posilující se pozitivní růstovou spirálu. Největší velikost následně umožňuje leaderovi trhu dosahovat nejnižších cen nebo nejvyšších ziskových marží, což dále posiluje postavení na trhu. Podobnému efektu sítě se těší mimo jiné i další firmy ze známé skupiny akcií označovaných zkratkou FAANG – například Facebook, Google (Alphabet) či Netflix. Bez nadsázky lze říci, že tento efekt sítě je jedním z hlavních faktorů, proč akcie FAANG tak závratně rostou a také proč rostou celé akciové trhy v Americe, zejména pak index Nasdaq. Velkou zásluhu na převážné většině zisků celých indexů má právě několik největších růstových společností, zejména tato skupina FAANG. To, že jde o růstové akcie z technologického sektoru, je vlastně náhoda a až druhotná vlastnost. Za primární důvod úspěchu těchto firem lze označit právě onen síťový efekt.

Ing. Štěpán Křeček, MBA
ekonom