Hospodaření sektoru vládních institucí za druhé čtvrtletí 2019 dosáhlo přebytku 27,2 miliardy korun. V meziročním srovnání došlo ke zhoršení, protože ve druhém čtvrtletí loňského roku bylo dosaženo přebytku 43,7 miliardy korun. Přebytkové hospodaření společně s růstem hrubého domácího produktu vedlo ke snížení zadlužení veřejného sektoru na 33,1 procenta HDP, což odpovídá dluhu 1 817,1 miliardy korun. O rok dříve dosahoval veřejný sektor zadlužení 35,3 procenta HDP. To odpovídalo výši dluhu 1828,9 miliardy korun.

„Současná míra zadlužení naší země umožňuje vládě, aby snižovala daně či navyšovala výdaje. Dluh v tuto chvíli není nejpalčivějším problémem naší země,“ říká Štěpán Křeček.

Příjmy sektoru vládních institucí rostou výrazně pomalejším tempem než výdaje, což je z části způsobeno růstem investičních výdajů o 9,6 procenta na 56,5 miliardy korun. Růst investic pomáhá růstu české ekonomiky, která je ohrožena vývojem v Německu. Sektor vládních institucí by se do budoucna měl zaměřit na kvalitu investičních výdajů, které by měly směřovat především do dopravní infrastruktury a elektronizace státní správy.

V roce 2018 skončilo hospodaření veřejného sektoru přebytkem ve výši 58,4 miliardy korun, což je o 11,0 miliardy korun lepší výsledek, než uváděly původní údaje. K největším odchylkám proti původním propočtům došlo při kalkulaci daňových příjmů. Celková míra zadlužení veřejného sektoru ke konci roku 2018 byla 32,6 procenta HDP, což odpovídalo dluhu ve výši 1 734,7 miliardy korun. Česká republika se tak řadí mezi premianty v rámci Evropské unie, kde se průměrné zadlužení pohybuje kolem 80 procent HDP.