Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA vyvolává naděje na ukončení války na Ukrajině. Úřadu se však ujme až 20. ledna příštího roku. Soudě podle rétoriky a jeho ohlášených nominací do funkcí jsou tyto naděje opodstatněné?
Nemám odvahu toto jednoznačně posoudit. Trump sice má na prvním místě zájmy amerických občanů, ale (nejen) v případě války na Ukrajině stojí Trump ani ne tak proti Rusku nebo Číně, či Ukrajincům, ale stojí proti zájmům velké a silné lobby v USA, která má na té válce na Ukrajině zájem. A proč má na ní zájem? Protože na ní tito lidé v pozadí vydělávají. A rozhodně budou hájit své zájmy a zisky, které jim válka na Ukrajině přináší, a to dokonce i proti americkému prezidentovi. Posledních dvacet let jsme svědky slábnoucí pozice USA ve světě a ústupu nadvlády Západu nad světem. Trump není žádný anděl nebo bezchybný člověk a je znám tím, že je „neřízenou střelou“, tedy je svůj a může se rozhodnout k čemukoliv, co bude považovat za prospěšné pro zájmy občanů USA. Podle mne je co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině a obnovení ekonomických vztahů s Ruskem víc výhodné pro USA a EU, než pro Rusko. A myslím si, že nejspíše proto Trump udělá, co bude moci pro konec války, ale do 20. ledna je ještě daleko a může se stát cokoliv, co by mohlo celou situaci změnit.
Obáváte se, že s příchodem Trumpa do Bílého domu převládne v rámci americké zahraniční politiky izolacionismus a že USA se budou řídit Trumpovým názorem, že Evropa by měla za svou bezpečnost zodpovídat a platit sama? Můžeme se tedy dočkat nasazení evropských jednotek v regionech sousedících s Ruskem?
Vůbec se toho nebojím. Podle mne je izolacionalismus původním základem USA, na kterém byla postavena americká společnost. Kdysi jsem slyšel citát jednoho ze zakladatelů USA, který prohlásil, že USA jsou přátelé všech národů milujících svobodu, ale strážci jen své svobody. A většina otců zakladatelů USA a jejich věrných následovníků varovala své spoluobčany před napodobováním nedobrých politických mravů Evropanů a dalších. Takže podle mne americký izolacionalismus by pomohl nejen s obrodou USA, ale prospěl by i celému světu.
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Dnes nemá česká armáda reálně ani plný stav na to, aby vytvořila aspoň jednu motostřeleckou divizi a ne tak jiné typy vojsk. No, hlavně že se utrácí stovky miliard za zastaralé německé tanky, předražené americké stíhačky apod. Takže ano, pro nás bude nejlepší odchod USA z Evropy. Buď se EU vzpamatuje, nebo se definitivně nasměruje k zániku. A třetí otázka. Ano, podle mne je reálné nasazení vojáků evropské části NATO na Ukrajině, pokud tam bude uzavřeno příměří, proč by se opět o evropské problémy měly starat USA? A někdo přece musí chránit západoevropskými a americkými firmami levně skoupená ložiska nerostných surovin na Ukrajině, že...
Na Blízkém východě po pádu Asadova režimu v Sýrii oslabuje Írán, potažmo i Rusko. Izrael se nebojí v Sýrii vojensky zasahovat, stejně tak v Libanonu a samozřejmě i v Gaze. Můžeme s klidem přejít džihádistický původ sil, které se v Sýrii dostaly k moci?
Ne, nemůžeme. Protože Sýrie je chudá země, která dnes již nemá nic moc co nabídnout a trpí přelidněním. Asad si o pád svého režimu řekl sám a začíná to vypadat, že prostě se někde v pozadí domluvily mocenské síly (nejspíše z Íránu, Turecka a Ruska) na tom, že prostě dojde ke změně situace v Sýrii a jen nepočítaly asi s tím, že to bude tak rychle a velké. Sýrii ovládli sunnitští fanatičtí muslimové a ti tam mohou nastolit dosti velký teror, takže nakonec mohou přijít další vlny masové migrace ze Sýrie do Evropy. Jak říkám, ta země je přelidněná, chudá a chování sunnitských fanatiků většinou vede k masové migraci, protože v sunnitském teokratickém státě chce žít málokdo, ten je tisíckrát horší jak šíitská teokracie nebo sekulární diktatura. Pro Evropu je tak nová vláda v Sýrii mnohem větší hrozbou než byl Asad, ale i tak se najdou v Evropě politici – u nás hlavně ze SPOLU (europoslanci KDU-ČSL Zdechovský, Šojdrová apod.), kteří dlouhé roky pracovali na podpoření pádu sekulární diktatury v Sýrii a fakticky nástupu islámských fanatiků k moci.
Pokud jde o Izrael, má příští rok šanci rozdrtit všechny své nepřátele a zajistit si klid a bezpečí?
Nemá, protože dnes jsou již největší a nejsilnější nepřátelé Izraele muslimové v EU a na ty on nemůže. A i vývoj okolo Izraele je spíše proti němu. Ekonomické problémy Egypta, Libanonu, Sýrie apod., mohou změnit to, kdo zrovna bude v čele boje proti Izraeli, ale pořád to jsou muslimové a argumentace opozice v zemích typu Egypta apod. je, že lidem se vede špatně, protože vláda je pod kontrolou sionistů/židů, takže jak v tomhle velkém guláši emocí má Izrael zvítězit, když má sám obrovské vnitřní problémy? Podívejte se na historii. Izrael fakticky rozdrtil OOP, využil zkorumpovanosti lidí z OOP k tomu, aby vytvořil dojem palestinské autonomie. No a jaký byl výsledek? Vznikl Hamás a ten po několika desetiletích povedl brutální útok na Izrael, na který OOP nikdy nemělo ani šanci. Izrael stále více ten zápas o svou existenci prohrává a jen u nás v českých velkých mediích to není nijak vidět, protože se jede prostě propaganda o vítězícím Izraeli.
Má svět, zejména ve smyslu západního bezpečí, možnost oprávněně doufat v uklidnění mezinárodní situace, nebo budeme i nadále žít ve „světě před výbuchem“?
Co je „svět před výbuchem“? Svět se prostě mění. Západní – evropská dominance končí, končí i dominance USA, vznikají nová ekonomická a politická centra. Západu – hlavně USA, se to nelíbí a tak se snaží ten proces pozastavit, to vede logicky k válkám a krizím. Budoucnost bude spíše ještě více plná krizí a konfliktů, než je dnes.
Trumpovo zvolení dává vítr do plachet konzervativcům, kteří věří, že liberální představy o migraci, genderu, pozitivní diskriminaci či práv sexuálních menšin apod. končí. Co v tomto směru příští rok přinese reálný výkon moci americké administrativy?
Nevím, co přinese v tomto směru nová americká administrativa, protože Trump může obsadit vrchol vlády svými lidmi, ale celý systém amerického státu je plně ovládán lidmi, které bychom v Evropě označili za (neo)marxisty a ti budou Trumpovi sabotovat jeho činnost tak, jako za jeho první rezidentury. No, ale hlavně já osobně jsem přesvědčen, že vlastně tzv. konzervativci v dnešních USA i EU jsou jen komedií pro voliče. V těch opravdu důležitých věcech nakonec tihle dnešní „konzervativci“ podpoří vždy (neo)marxisty, jen před voliči si hrají na to, že jsou opozicí k liberálům. Liberálové udělají dva kroky vpřed směrem k neosocialistickému totalitnímu státu a tzv. konzervativci udělají jeden krok zpět, ale pořád to jde kupředu. Ti údajní konzervativci hlavního politického proudu opozicí ve skutečnosti nejsou a je to jen převářka a podvod na voliče. A mnohokrát to tihle „konzervativci“ ukázali svým chováním a rozhodováním. Jsou vlastně horší jak (neo)marxisté, protože ti aspoň se tak nepřetvařují a nelžou jako tihle „konzervativci“.
Věříte, že se tyto změny mohou přenést i do Evropy?
Ne, nevěřím. Skutečné změny by vyžadovaly skutečnou snahu o nápravu, změnu a to by s sebou neslo i nepohodlí, na nějakou dobu horší životní úroveň, uskromnění se apod. No a to v dnešní EU není většina lidí ochotná učinit. Voličům všichni – vládnoucí i opozice, slibují jistotu sociální úrovně, jistotu blahobytu, ale to už není možné. Změna k lepšímu směru je možná, ale vyžadovala by oběti a na nějakou dobu pokles životní úrovně, no a to většina nechce. Američané toho jsou schopní, ale ne lidé z EU.
Je pravda, že mnozí lidé poslední dobou říkají, že odmítají sledovat zprávy, protože neustálé zprávy o hrozbě světové války či „klimatické krize“ už nezvládají sledovat. Je to chyba médií, nebo to zkrátka jinak nejde, protože svět se dostává do problémů?
Ano, toto vidím i kolem sebe. Podle mne to připomíná dobu normalizace z dob komunistického režimu, lidé si myslí, že nemohou nic změnit a nevěří jak mediím, tak režimu, ale cítí, že režim je dost šílený na to, aby tlumil odpor, a tak lidé se stávají rezignovaní a starají se jen o sebe a svůj prospěch. Lidé provádějí odpor k režimu tím, že prostě ho sabotují svou politickou nečinností a snahou jakýmkoliv způsobem s režimem vychytračit a vytěžit z něj ekonomicky a společensky co nejvíce.
V čem mohou lidé hledat naději na spokojený život v nadcházejícím roce? Ve své vlastní aktivitě, za kterou budou odměněni? V tom, že ekonomické a politické poměry se uklidní?
Obávám se, že v ničem z toho. Obávám se, že realita situaci v ekonomice i společnosti bude zhoršovat. Podle mne, pokud opravdu lidé chtějí najít spokojený život, musejí se opět naučit radovat se z mála a toho, že sice mají málo hmotných statků, ale hlavně když mají zdraví, mír v rodině, ve vztazích. Naučit se být spokojení a šťastní sami se sebou. Vím, že to v dnešní době plné konzumu a nestálých vztahů je těžké, ale to je právě jediná cesta z toho všeho. Jsem toho názoru, že britský voják a historik John Gllub má pravdu v teorii o cyklech společnosti a podle jeho teorie vlastně jsme my dnes generace, která je již na počátku poklesu naší civilizace a v takové fázi poklesu hmotné statky rychle mizí a jedinou hodnotou se stává vnitřní, duchovní klidný stav. Přijdou velké společenské a ekonomické krize a jejich překonání bude vyžadovat klidnou a odhodlanou duševní sílu. Hlavně ten, kdo je schopen žít s málem, se bude umět radovat z maličkostí a život pro něj bude mnohem snazší a obohacující. Vím, že to spoustě lidí nemusí znít příjemně, ale tak to prostě vidím z vlastních zkušeností. Při svých cestách po světě jsem potkal lidi, kteří byli opravdu hodně chudí, ale byli vnitřně vyrovnaní a nebyli chtiví bohatství, žili skromně, ale bylo vidět, že jsou schopní radovat se z maličkostí v životě a byli mnohem šťastnější než mnozí lidé, jež znám v ČR a jež oproti těm chudým v zahraničí se dají nazvat hmotně bohatými, a přesto vnitřně nešťastnými a nespokojenými.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný