Poslanci se dnes budou věnovat třetímu čtení návrhu zákona o důchodovém pojištění, který by měl zajistit zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 korun. Tohoto navýšení by se penzisté měli dočkat v pravidelném termínu v roce 2020 a to i v případě, že úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu nedosáhne stanovené výše 900 korun

. Tímto návrhem by se měla vyřešit situace, kdy dochází k poklesu poměru průměrného starobního důchodu vůči průměrné mzdě. Zatímco v roce 2013 tento poměr dosahoval výše 42,3 procenta, v loňském roce to bylo již jen 37,9 procenta. Náprava by měla být zjednána skrze mimořádné zvýšení procentních výměr důchodů. Bude přitom zajištěno, aby penzistům při souběhu nároků na výplatu více důchodů náleželo mimořádné navýšení procentní výměry pouze jednou.

„Růst důchodů zvýší spotřebu domácností a tím popožene tempo růstu hrubého domácího produktu. Penzisté podstatnou část navýšených důchodů utratí v české ekonomice a tím podpoří tržby firem. Problém však spočívá ve skutečnosti, že vláda hodlá v budoucích letech hospodařit se schodkem, takže navyšování důchodů je prováděno na úkor rozpočtové kázně,“ říká Štěpán Křeček.

Návrh zákona je konstruován tak, aby se relativně více posílily příjmy poživatelů nízkých důchodů oproti penzistům s vysokými důchody. Tím bude v systému důchodového pojištění utlumován princip zásluhovosti. Ten zajišťuje, aby lidé, kteří do důchodového systému odvedli více peněz, z něj i více peněz mohli čerpat. Naopak bude posílen princip solidarity, který zajišťuje přiměřenou výši důchodů všem lidem bez ohledu na to, kolik peněz do důchodového systému odvedli.

Navrhované opatření bude mít významné dopady na státní rozpočty. V roce 2020 se zvýší výdaje na důchody o 7,0 miliardy korun. V následujících letech bude vlivem tohoto opatření docházet k dalšímu pozvolnému navyšování výdajů na důchody. Státní rozpočet v roce 2021 bude muset najít dodatečných 7,3 miliardy korun a v roce 2022 již dokonce 7,8 miliardy korun.