Už na Ruzyni rychlá masáž

Jak radostně se pisálkovské kohorty mainstreamu vrhly na bezmocné seniory, co v republice trvale nepobývají a informace o dění u nás čerpají asi jen prostřednictvím synovcových jedovatých slin. Přes odpornou masáž se však pana Bradyho nějak nepodařilo vypoňoukat k nenávistným slovům na adresu kohokoliv, ba ani přes enormní usilovnou snahu soudružky Witowské v INTERVIEW ČT 24.

Nešťastný pan Brady má totiž stále všech pět po hromadě, díky svému prožitému peklu se nestal nenávistníkem, ale bystře uvažujícím , férovým chlapem. Co má ale dělat, když jeho mstivý, nezdárný příbuzný rozpoutal z ničeho nic svůj kariérní, soukromý atak proti prezidentu Zemanovi bez ohledu na – prostě na cokoliv i vlastní krev? A tak raději skomně ohlazuje ostny nenávisti a i jeho televizní debatu bylo nutné kuratelovat účastí své o poznání manipulovatelnější, dezorientovanější, přesto však „ideově“ pevnější manželky. Divákovi bylo upřímně líto obou seniorů, Hermanův komplot se čím dál, tím víc začíná vybarvovat.

„Na mou čest!, Na mou čest!“....

I sám strůjce frašky začíná pomalu couvat. Jelikož se tzv. zúčastnění politici údajného Hermanova vydírání  v Bratislavě vyjádřili jednoznačně, že ničeho takového při rozhovoru Zemana s Hermanem nepozorovali a nevyslechli, stojí veškerá obvinění vůči prezidentovi jen na Hermanových „prohlášeních na jeho čest…“, Lžou snad ministři Mládek s Ťokem? Lže i slovenský velvyslanec? Nebo lže „na jeho čest“ Herman?

Nezdárný prelát bez komže tedy rychle přispěchá s dalším vyjádřením „na jeho čest“. Strýc prý už vyznamenání z rukou prezidenta republiky nechce. A zase si s tím pospíší dříve, než se mohou žurnalističtí žoldáci „hodnot“ vrhnout na nebohého pana Bradyho. Co mu chudákovi zbývá na sklonku čestného života? Přiznat, že jeho vlastní synovec je bezcharakterní sedmilhář nebo raději nic nekomentovat a nechat se raději v klidu oplackovat od rektora Univerzity Palackého? A potom – rychle pryč z bývalé vlasti, kde hermanové všech „tradičních“ barev připavují svůj majdan snad už na 28. Října nebo 17. Listopadu…

Jenom si nejstarší politická prostitutka všech dob – KDU-ČSL – malinko přičichne k politické moci, už jsou jejich představitelé jako Herman (ale třeba i Jurečka nebo Zdechovský) schopni poodkrýt své mimikry žoviálních, lidových politiků a zahájit nikdy nekončící manévry kolaborace s kýmkoliv, kdo je momentálně u kormidla v EU. Dokonce i na předsedu Bělobrádka, jenž se školil v Daytonu, stejně jako Herman, je takovýto spěch přece jen trochu kách. V televizi se proto vyjadřuje poněkud „autově“.

Kdopak bude režírovat pražský majdan? Že by „černoprdelníci“?

Zbývá dodat, že protizemanovské tažení si Hermanovi parteigenossen pojistili i právě proti tomu, kdyby se na prezidentském seznamu vyznamenaných pan Jiří Brady nakonec objevil tím, že jak výše uvedeno, pan Brady už je na „Hermanovu čest“ nechce. A že by si je zasloužil. Za celý svůj život i za bystrý postřeh, že fašistický a islamistický režim jedno jsou a máme si prý v Evropě na islámské „lékaře“, „inženýry“ a  „děti“ dát dobrý pozor. Skutečně se takto vyjádřil, leč toto přece není právě teď vhodné publikovat. Co by tomu ve Velké Musultánii, Eritreofrancii nebo Svaté Říši Osmanské národa německého řekli?

Odporně vylhaná fraška ale ještě zřejmě nekončí. Prezidentská kancelář má ohlášenu tiskovku, strana hermanovců, co už v praxi jednou schvalovala „humanitární bombardování“ civilistů v Srbsku, také ještě neřekla poslední slovo. Takže si počkejme. Ale za sebe mohu říct – jestliže vy pakáži skutečně zkusíte nějaký ten docela maličkatý majdánek, bude to jen přes mou mrtvolu. A vím, že nejsem sám, kdo takto smýšlí, takže si raději „Hermanovu čest“ vetkněte rychle za klobouk.