Kdo už tam jednou kecne na senátorský zadek, natolik se jej zmocňuje pocit vlastní důležitosti, nepostradatelnosti a moci, že časem zcela rezignuje na schopnost tvořit si vlastní názor, obírat se takovým tím efemérním nic, jako je svědomí, intelektuálně se vzepřít evidentním lžím, jakkoli se lidsky projevovat. Pravda, je několik senátorských jedinců, co jsou pozoruhodně odolní vůči této senátní infekci, ovšem jelikož je imunita vůči blbosti zatím vědecky neprokazatelná, těžko tyto vzácné případy nějak racionálně vysvětlit.

Tak třeba takový Milan Štěch, to byl „náčelník“...

Prakticky od samého založení naší „horní“ komory se v ní již natrvalo dobře aklimatizoval a dlouhodobě ji též „náčelníkoval“ Milan Štěch. Doložitelně majitel výučního listu, profesí spíše odborářský bafuňář Škody České Budějovice, normalizační komunista a vskutku mistrný převlékač kabátů. On je pan Štěch totiž takový ctitel moci. Bude vždy na straně, kde fouká vítr politické konjunktury, jeho instinkty bezpracného „mít se dobře“ jsou neomylné.

Je docela jedno, že je holým mluvnickým i rétorickým negramotou a spisovná věta o více než tří slovech mu činí potíže. Není rozhodující, že traviči veřejného mínění Z Ukradené (oficiálně České) televize v roli moderátorů z něj tak trochu mají vítr, (co asi v přímém přenosu zase vypadne úst argot milujícího chlapíka), hlavně že „je náš“.

Naposledy i Daniel Takáč v Interview ČT 24 místy asi hodně trnul, soudě dle jeho ostražitě kožené pokerové tváře, když politický matador Štěch oslňoval národ nejen hloubkou svých myšlenek, ale i právě svým stylem. Jak už uvedeno argot, navíc zase nové mluvnické perly typu: „..podivte se...“ namísto „podívejte se“. Asi proto, aby se televizní divák mohl trochu i při tom podívání také divit. A to se daří. Někteří se možná ještě diví.

Pan Štěch sdělil, že podpis pod dokument nejvyšších ústavních činitelů odsuzující jednání tibetsko-sudeťáckého aktivisty Daniela Hermana v roli ministra kultury, kdy si tento soukromý vykladač naší zahraniční politiky na „svém“ ministerském pachtu pozval tibetského dalajlámu k debatě zrovna když bylo jisto, že tím hodí vidle do probíhající státní návštěvy prezidenta ČLR u nás, připojil proto, že musel „...držet oficiální politiku...“. Nebo tak jaksi... Dnes už by to ovšem neudělal, poněvadž „...je už ta situace jiná...“. Je jiná. Milan Štěch už není náčelníkem. Vstupní IQ kapitál pana Štěch asi tak nějak kolem 90 zůstal zachován. Svým předsedováním však pozoruhodně „nastavil laťku“.

Jaroslav Kubera ve stopách... - koho asi?

Dnes šéfuje Senátu pan Jaroslav Kubera. Je zpočátku téměř hmatatelně inteligentnější než jeho předchůdce, vypadá konzervativněji a má za sebou poměrně úspěšné starostování a primátorování v Teplicích. Také ve veřejných projevech se občas dá docela poslouchat. Mnoho vyložených pitomostí (například tzv. protikuřácký zákon či inkluzi ve školství) umí vtipně glosovat, něco i pojmenovat, byť se třeba (možná) v důsledku svého až ideologicky pojímaného ódeesáctví raději vyhne postatě. Tak mu třeba „neuniklo“, že tzv protikuřácký zákon plnil hlavní roli v tom, že zamezil setkávání brblajících Čechů ve voňavých hospůdkách a odsoudil tím rebelantské plkání na garážové či zahradní mlsání lahvového piva více méně v soukromí. Uniklo mu to, že to byly i vidle do Babišova EET, kdy pokles tržeb v restauracích jako logický důsledek úbytku sněmujících kuřáků byl té hloupější (mnohdy vládnoucí) části národa mainstreamem i aktivistickými politikáři servírován jako negativní vliv elektronického záznamu tržeb na byznys. Kubera je dosud místy vtipný, je s ním i legrace.

Ale je už i předsedou Senátu. A pan Štěch nastavil laťku, takže i pan Kubera najednou podléhá senátní infekci. Momentálně „je v kurzu“ válka proti Číně. A tak se moudrý všeználek srovnávající nepochopitelně Tchajwan s Katalánskem rozhodl, že vyrazí oficiálně s obchodníky na Tchajwan. Jako předseda Senátu. Co na tom, že Senát je jen součástí Parlamentu ČR, že u nás dosud zahraniční politiku stanoví vláda, která má co dělat už jen  s tím, že Pocheova marioneta Petříček na MZV stačí napáchat dostatek škod sama o sobě a strká naši zemi vehementně do bruselského područí. Co na tom, že oficiálně slovy Milana Štěcha „držíme politiku“ jednotné Číny a předseda Senátu návštěvou Tchajwanu zase „drží“ stopu bývalého ministra Hermana.

Jak ještě před dvěma dny padlo v Ukradené televizi v jednom ze spotů na dotaz radaktora ČT: „Pojedu!, to víte, že pojedu na Tchajwan!“, trucovitě explodoval kritizovaný Jaroslav Kubera. Jako umíněné děcko, co mu maminka nechce na písku dovolit čůrat na kamarádův hrad.

No, už zase prý zvažuje, že by nakonec nejel, ale – kdo ví.... Z veselého penzisty proměna ve žlučovitého, škorpivého dědulu. Ten Senát je skutečně infekční. A z odhadovanéhoho vstupního IQ zhruba 110 senátora Kubery je těmito jeho „diplomatickými“ kroky signalizován sestup na nějakých těch štěchovských 90.

Jiří Drahoš chtěl být „ten nejvyšší“. (zkusí to znova)

Měřitelně nejinteligentnějším senátorem zde zmiňovaným, je Jiří Drahoš. Marná sláva, na vysokoškolskou chemii aspoň kus fištrónu potřebujete, na budování kariéry je potřeba schopností jiných. Těch má pan profesor ovšem také přebohatě. Chtěl dokonce náčelníkovat celé zemi, nepovedlo se, dokonce se u většiny národa tak jaksi chm..., no zesměšnil, ale prý to zase zkusí. To se ví, že je antičínský, antiruský..., ale jak se zase stalo, že je i antiinteligentní?

Tak třeba oficiálně podpořil senátní pamflet, kde „Pravda“ a Láska podsouvali Poslanecké sněmovně k hlasování spisek s podnětem na ústavní žalobu proti prezidentovi republiky za údajné porušování Ústavy ČR. To přitom v mnoha tak pitomě vykonstruovaných bodech, kdy i nejzavilejšímu Zemanově odpůrci muselo být jasné, že za duševního střízliva by jej malinko zdatnější adept práv napsat nemohl.

V  životopise pana Drahoše se uvádí, že je či byl přihlašovatelem či původcem 21 patentů, zlé veřejnězdrojové prameny pak zmiňují, že autorem nebyl ani jednoho. Rovněž jej tyto prameny obviňují, že byl aktivním agentem StB, která jej držela (drží...?) pod krkem snad kvůli pedofilii. Taková nařčení pan profesor „rozehnal“ lustračním osvědčením už z roku 1992 a blíže neurčeným protinařčením, že jde o zlovolnou kampaň.

No, neveřejný zdroj z jedné kuřácké hospůdky působící jako soukromý klub zase k lustračnímu osvědčení tak vzdáleného data podotkl lakonicky: „No a kdo myslíš, že ti v roce 1992 nejlíp potvrdí lustrační osvědčení, než zase estébák?“ Vzhledem ke skartačnímu maratónu likvidace svazků StB pod vedením ministra Sachera (taky lidovec, co chcete více... pozn. aut.) v těch letech....?

Konečně – pan profesor se sice zaštítil lustračním osvědčením, ale pokud známo, žádné zlovolné šiřitele pomluv dosud nezažaloval. Ale tuší prý, odkud vítr vane. Důkazy zatím nemá, ale je to prý z Hradu. Tam, kde sídlí ten, co jej porazil. Říká mu to prý intuice: Intuice...? Aha, Tak to zase dokládá, že posun ze vstupního kapitálu IQ možná kolem 125 na štěchovských 90 je i v tomto případě možný.

Inkluze je prostě fumkční. Ve „správném“ prostředí se stejné úrovně nakonec dopracují všichni. „Povzbudivé“, není-liž pravda?