Hlavně žádné velké změny…, marnost nad marnost a všechno je marnost

Chyba je totiž systémová. Občan nemůže za to, že jej establishment už natolik otrávil, že namísto kratšího výletu do volebních místností voli raději (dle něj) smysluplnější variantu např. úklidu domácnosti či houbaření. Nenese vinu ani na tom, že způsob volby je administrativně (cíleně?) natolik komplikován třeba matoucí velikostí volebních lístků, někde spíše plachet, takže běžný obyvatel větší městské čtvrti zhusta zalituje, že se vůbec ještě namáhal.

Proč to tak je? Komu tento způsob jakési anarchie vyhovuje a kdo je jím poškozován? Odpovědi na tyto otázky jsou celkem prosté.

Je tomu tak proto, že současný stav je momentálním majitelům zastupitelských korýtek příjemný, skutečná změna je nežádoucí a čím méně znechucených volitelů finálně do volebních místností dorazí, tím nepravděpodobnější je možnost „nežádoucích“ změn. Nebudou-li se konat změny, poškozeným je pochopitelně prostý občan.

Takže odrazování obyvatelstva od účasti na formálním volebním procesu je účelovým prostředkem, jak zabránit sebemenšímu „otočení kormidla“ od kurzu, který možná byl v dobré víře kdysi nastaven, ukázal se však zhoubným a nyní už vlastně není vůbec dobrovolný, ale nucený.

Chaos. Média. Jen ať se voličům řádně zatočí hlava

A protože oficiální „demokratická“ stafáž je pro (klamanou) veřejnost stále ještě žádoucí, je ze strany věrchušky  opravdu nutné vytvořit z procesu voleb takový guláš dezinformací, marketérismu a mediální propagandy, že se v tom člověk s běžnými denními starostmi o zabezpečení vlastní existence a rodiny věru obtížně orientuje.

Co se týče komunálních voleb, kde se volební účast přece jen (pro někoho docela překvapivě) blížila už zmiňovaným 50%, je zde názorně vidět, jak politický systém důsledně postupoval podle reálné velikosti koryt.

Tak teda oni přijdou? (Voliči.) No, to jim to musíme v té Praze, Brně, Ostravě kapku zakalit! Tam jde přece o velké prachy!

A profláknuté politické subjekty se rázem odívají do slušivých koaličních kabátků, jako je např. Praha sobě, zcela „nezávislých“ kandidátů, jednotlivé osoby činí rychle „škatule hejbejte se“, mediálně se protlačují dřívější neexistující zásluhy a nezmiňují se průšvihy.

A než si člověk uvědomí, že tři loupežníci navlečení do jedné mnišské kutny vždy přece jen zůstávají loupežníky, je po akci. Totiž po volbách. Následující povolební rvačka otců (a matek, buďme korektní) města o konšelské pozice, správní rady a další trafiky už pak zůstává pod rozlišovací schopností prostého občana.

Když byla zmíněna ta Praha, jen tak mimochodem  - co se vlastně bude dít s těmi desítkami tisíc neplatných volebních lístků, co jsou ještě údajně stále v zapečetěných krabicích? Které vznikly třeba tak, že zoufalý volič vystřihl tu „svou“ kandidátku z volební plachty, poněvadž mu připadlo fyzicky nemožné, aby několik metrů čtverečních volebního „lístku“ nacpal celý do obálky tak, aby potom prošla průřezem volební urny? A docílil tak jedině zneplatnění svého hlasu? A co kdyby nějaké ty volební hlasy zneplatňovali nějací ti (Bůh mi odpusť) komisaři úmyslně? Proč to znovu nepřepočítat? Ujme se tohoto tématu nějaký „zvolený zástupce lidu“?

Končí štěchové, začínají drahoši. Nula od nuly pošla

A zdržme se ještě u senátu, „pojistky“, „hlídacího psa (spolu s novináři)“ demokracie. 16% volební účast! Jeden ze zvolených senátorů se po snadném propočtu může holedbat asi tak 8 tisíci, devíti tisíci hlasy. Věru reprezentativní „mandát“, skutečný výraz „legitimity“.

Odposlechnuto v tramvaji, poslední den voleb: „...ále s… na volby, nějací drahoši sou mi u p…..“. I tento názor má svou váhu a je výrazem „legitimity“ Horní komory.

Jediný „pozitivním“ výsledkem „změn“ v Senátu patrně asi bude výměna předsedy tohoto ctihodného orgánu. Takže pologramotný komunistický, později oranžový předseda Štěch bude snad nahrazen vzdělanějším doktorem Kuberou. No, ten aspoň umí hovořit spisovně česky. Natolik srozumitelně, že jeho v poslední době tak vehementně na odiv stavěná lísavost k předsedovi ODS Fialovi bude zárukou pevného „ukotvení“ a „pokroku“… Sumasumárum – je to fuk...

Možná by nebylo špatné, zakomponovat do volebního zákona povinnost volit, volby pořádat i v pracovní den hned od rána s povinností zaměstnavatelů umožnit voličům účast i v tento den. Jinak se nám ta legitimita bude vytrácet a vytrácet, až do úplného vytracení. A to by mělo být vrchnostem známo, že v důsledku jde pak o velmi varující stav. Stav těsně před revolucí. Ať už takovou nebo makovou, ale určitě ne „sametovou“.

Svatopluk Otava