Namátkou: Cenu „zlatého citrónu“ pro loňský rok rozdělil hned mezi několik kandidátů. Jedním je americká zbrojovka General Atomic, která vyrábí bezpilotníky MQ-9 Reaper proslulé problémy se startérem. Už jich bylo zničeno víc než dvacet a nikdo neví, v čem závada spočívá. Každý stroj přitom stojí 64 milionů dolarů. To stíhací bombardéry Tornádo, projekt v ceně 25 miliard dolarů od zbrojovky Panavia Aircraft Company, nejsou s to létat v noci, protože palubní deska pilota oslepuje. Zmínit lze i útočné pušky G-36 od německé zbrojovky Heckler & Koch, které za teplého počasí nedokážou střílet rovně. To křižník Type 45 britského koncernu BAE se porouchá vždy, „jakmile se pokusíme dostat z něj větší výkon“, konstatoval důstojník britského námořnictva pro Financial Times. Zapojení plavidla do bojů by podle něj vedlo ke „katastrofě“. 

Nicméně, jasným favoritem této kategorie je americká zbrojovka Lockheed Martin se svou „neviditelnou“ stíhačkou F-35. Při ceně 1,5 bilionu dolarů je to přitom nejdražší zbrojní systém v amerických dějinách. Kromě četných problémů se softwarem pilotům při katapultáži hrozí, že přijdou o hlavu. A vládní Úřad pro testování a hodnocení nedávno vydal zprávu, v níž bojové schopnosti F-35 popsal následovně: „Při scénáři bojového střetu“ bude letadlo „potřebovat vyhnout se takové situaci a bude vyžadovat podporu od jiných spřátelených sil“. Přeloženo: „Jakmile se objeví zlí hoši, zdrhej jako o život a modli se, že kámoši stihnou přiletět ti co nejrychleji na pomoc.“

Lockheed Martin nicméně získává i čestné uznání za svou bitevní loď USS Zumwalt v hodnotě 4,4 miliardy dolarů, kterou po selhání motorů museli odtáhnout z Panamského průplavu. Do lodi navíc zatéká, stejně jako do jejích sesterských plavidel včetně USS Freedom.

To vše za situace, kdy americké ministerstvo obrany ze svých výdajů není s to vyúčtovat 6,5 bilionu dolarů, a nedokáže vysvětlit, kam se podělo 1,4 milionu kusů zbraní dodaných do Afghánistánu a Iráku. Nicméně, členové jordánské tajné služby ukradli CIA zbraně za miliony, které měly skončit v Sýrii, a některé z nich pak byly použity při útoku na americké agenty ve výcvikovém středisku v Ammánu. 

Cena za „Kulturní citlivost“ putuje do Dánska, Francie a Lotyšska. Lotyšská pravicová vláda zakazuje plné zahalování žen, bez ohledu na skutečnost, že v celém Lotyšsku takto na veřejnost vycházely jen tři ženy. Někdejší lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freibergová pro New York Times vysvětlila: „Pod hábitem nebo burkou může být kdokoli. Můžete pod tím mít i raketomet.“

Středopravá dánská vláda přijala zákon, na jehož základě konfiskuje imigrantům cokoli cenného, včetně šperků nebo hotovosti. Přistěhovalci si smějí ponechat v přepočtu 1 455 dolarů. Magistrát dánského Randersu navíc v rámci protiislámského tažení vyžaduje, aby ve všech veřejných pečovatelských centrech a mateřských školách bylo servírováno vepřové. Podobně se zachovalo i několik měst ve Francii, která zakázala podávat ve školách alternativu kuřecího nebo rybího masa ve dnech, kdy je na jídelníčku vepřové. Muslimské a židovské děti v takových dnech jedí zeleninu.

Žhavým kandidátem na vítěze v této kategorii je ovšem někdejší americká poradkyně pro národní bezpečnost Condoleezza Riceová, která vyzvala Ukrajince, aby si přestali stěžovat na ekonomické těžkosti: „Každý, kdo si myslí, že je na tom Ukrajina špatně, by měl zajet do Libérie, kde je životní standard mnohem nižší, a pak byste byli vděční.“

V péči o děti nicméně nezaostávají ani v USA, kde zbrojovky a Národní střelecká asociace (NRA) zahájily kampaň za vyzbrojování dětí. Zbraně pro prcky jsou oproti normálním lehčí, mají i menší zpětný ráz a vyrábějí se ve vhodných barvách, například v růžové. Zákonodárci v Iowě nedávno schválili normu, která každému nezletilci zaručuje právo vlastnit pistoli. Podle poslankyně Kirsten Runningové zákon „umožňuje nakládat se zbraněmi ročním, dvouletým, tříletým nebo čtyřletým dětem“. (…) „My ale žádné milice batolat nepotřebujeme.“ Centrum pro studium násilí a politiky dodává: „Vlastnictví zbraní v rodinách neustále klesalo a primární zbrojní trh mezi bílými muži stárl, a tak se zbrojní průmysl zaměřil na americké děti. Stejně jako se tabákový průmysl snaží najít náhradu za kuřáky, zbrojní průmysl hledá náhradu za střelce.“ 

Cenu „Hlavy v písku“ FPIF udělil britské premiérce Therese Mayové za to, že nechala uzavřít vládní program zkoumající změny klimatu. O první místo se dělí s konzervativní vládou Austrálie, která propustila 275 vědců pracujících na klimatickém programu. Po zveřejnění mezinárodní petice se někteří z nich do práce sice mohli vrátit, ale přední světový expert na rostoucí hladiny oceánů, John Church, dostal padáka s konečnou platností. 

Americké letectvo mezitím počítá s náklady jedné miliardy dolarů na vybudování radarového systému na atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech. Atol leží na půl cesty mezi Austrálií a Havajskými ostrovy a nad hladinou vyčnívá jen o několik metrů. Původní odhady mluvily o zvyšování hladiny o tři metry do roku 2100, ale celý proces je podle všeho rychlejší, než vědci soudili. Americký oceánograf Curt Storlazzi shrnuje: „Budoucnost těchto ostrovů nevypadá nijak dobře.“

Celý přehled FPIF je ZDE.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami