Další dohoda mezi Ruskem a USA o zastavení palby v Sýrii zkrachovala. Mohli ji zničit Al Kajda a další džihádisté, po nichž se dodržování příměří „vyžadovalo“ rovněž, nicméně tentokrát dohodu potopila spíše velmocenská politika vztahů mezi USA a Ruskem a snaha některých jestřábů rozpoutat novu studenou válku. Ačkoli formální konec dohodě vyhlásilo Rusko obnovením náletů na džihádem ovládanou část Aleppa, přinejmenším podle renomovaného amerického experta na blízkovýchodní politiku Garetha Portera tak ve skutečnosti jen reagovalo na smrtící americký nálet na pozice syrské armády u Dejrizoru. Při několika možných výkladech tohoto útoku Rusko s Damaškem posléze zaujaly oficiální pozici, která útok považuje za „úmyslný“ a za důkaz neochoty Pentagonu naplnit (z ruského hlediska) hlavní bod smlouvy, tedy výměnu zpravodajských informací a společné letecké operace proti Islámskému státu a Al Kajdě. Je „plně na místě předpokládat, že právě to bylo cílem“ amerického masakru syrských vojáků, shrnuje Porter.

Je příznačné, že Írán, který Sýrii přislíbil „veškerou možnou pomoc v boji s terorismem“, ke snaze spolupracovat s USA s očividným uspokojením do Moskvy i Damašku vzkazuje cosi jako „my vám to říkali“ a současně „některé regionální lídry“ varuje, že spolčování s USA je před osudem Saddáma Husajna, který ve jménu Západu vedl osmiletou válku s Íránem, zachránit nemusí.

Krátce po útoku na syrskou armádu se ale veškerá pozornost Washingtonu a mainstreamových médií rychle zaměřila na zničený humanitární konvoj OSN a Červeného kříže u Aleppa. Z hlediska odvedení zájmu přišel jako „na zavolanou“. Džihád z jeho „úmyslného“ zničení obvinil syrské letectvo. Americký ministr zahraničí John Kerry okamžitě požadoval vyhlášení bezletové zóny nad Sýrií (pro ruská a syrská, ale nikoli americká letadla), Moskva ho ale odmítla a obvinila Washington, že spolu s dalšími stranami konfliktu „nadále přesvědčuje rebely, že válka je jediným způsobem řešení problémů a že násilí je jediným způsobem, jak svrhnout Asada“. A navíc si i přisadila, když ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě OSN zahovořil o nutnosti nezávisle prošetřit nedávné „shody náhod“ napovídající o koordinaci amerických akcí v Sýrii s akcemi džihádu včetně Al Kajdy.

Fakt, že Sýrie po útoku v Dejrizoru obvinila Spojené státy ze spolupráce s teroristy (a to včetně Daeše), není nijak překvapivý, o to zajímavější je konstatování mezinárodních vyšetřovatelů, podle nichž USA nepodporují trestní stíhání vězněných lídrů Daeše za zločiny proti lidskosti. Americké ministerstvo obrany dokonce v roce 2014 zablokovalo názor svých kolegů z ministerstva zahraničí, podle nichž se Daeš dopustil genocidy. „Západ čeká od Spojených států vedení na Blízkém východě, ale tato administrativa se – v každém ohledu -- soustředí na cokoli jiného,“ konstatuje pro AP Bill Wiley, šéf nezávislé vyšetřovací skupiny zvané Komise pro mezinárodní spravedlnost a zodpovědnost. Podle Pentagonu a celé Obamovy administrativy by prý soudy s Daešem „rozptylovaly vojenskou kampaň“ proti Daeši, jehož bojovníci používají chemické zbraně už i proti americkým vojákům a podle Pentagonu se mísí mezi migranty a míří do světa…

Mimochodem, britská „válka proti Daeši“, zahájená oficiálně (a z hlediska mezinárodního práva ilegálně) před devíti měsíci, až dosud v Sýrii dospěla k pouhým 65 náletům, přičemž takřka polovinu z nich Britové podnikli hned v prvních dvou měsících. Vyvrcholením této „operace“ se minulý týden stala proklamovaná účast na americkém masakru syrských vojáků, za který se USA už prostřednictvím Ruska syrské vládě omluvily…