Po osvobození východního Aleppa, které namísto „slibovaných“ 250 tisíc „umírněných“ rebelů a civilistů nabídlo pohled na tvrdý Kandahár uprostřed Sýrie, je očividně třeba změnit píár. Třeba New York Times zkouší tvrzení, že za válku a všechny ty tragédie s ní spojené může Bašár Asad tím, že neodstoupil, když k tomu byl vyzván. Nebýt zničeného Iráku po Saddámovi a zničené Libye po Kaddáfím, mohlo by to být slovo do pranice.

Než tedy někdo přijde se „spinem“, který vydrží alespoň minutu přemýšlení, je tu realita. A v ní je osvobození Aleppa trestáno tím, že jsou miliony civilistů zbavovány dostupu k základním potřebám, jako je pitná voda, plyn nebo elektřina. Nejprve o vánočních svátcích džihádisté otrávili vodní zdroje pro asi šest milionů obyvatel Damašku mazutem a ještě před koncem roku byly narušeny také dodávky plynu pro Damašek.  

Pitná voda pro Damašek proudí z Vádí Barada, horského údolí asi patnáct kilometrů západně od hlavního města, které před válkou bývalo oblíbenou rekreační destinací. Od roku 2012 byly její zdroje v rukou místních ozbrojenců, přičemž platila nepsaná dohoda, podle níž je voda „nedotknutelná“, což zajišťovala i syrská armáda, která Vádí Barada držela v obklíčení, ale neútočila na něj. Vodní zdroje v této oblasti byly přitom předmětem sporů už od počátku 90. let minulého století, kdy Sýrii postihlo několikaleté rozsáhlé sucho a neustále se rozrůstající Damašek spotřebovával stále více vody na úkor místních rolníků, kteří se při ztrátě obživy museli stěhovat do velkých měst, v jejich případě především právě do Damašku.

Místní ozbrojenci po celé roky války dodržovali dohodu o vodě pro Damašek a po osvobození východního Aleppa byli podle některých zpráv připraveni se domluvit s vládou na příměří, nicméně do oblasti loni loni v létě vstoupila i Al Kajda, postupně ovládla situaci, dohodu s vládou odmítla a na základě rusko-turecko-íránské dohody tak celé Vádí Barada „vyňala“ ze seznamu zón, v nichž se počítalo se zastavením palby. Den po otrávení vody mazutem syrská armáda pohrozila ofenzívou s cílem co nejrychleji ovládnout zdroje pitné vody, protože v Damašku krize vyvolala četná rizika, včetně těch zdravotních, a aktivizovala i černý trh. Opozice obratem obvinila Sýrii a Rusko, že nedodržují příměří. Ačkoli OSN mluví o možném válečném zločinu, následovaly tiskové zprávy aktivistů“ o „sto tisíci civilistech“, kteří mají být v oblasti v obklíčení, i když celý region měl před válkou necelých dvacet tisíc obyvatel. A ve Vádí Barada se po boku Al Kajdy zjevily i Bílé helmy, píároví Západem placení „záchranáři“, kteří se nejvíc „proslavili“ ve východním Aleppu. Podle nich nyní vláda sama bombarduje zařízení na zpracování vody, ačkoli sami kajdisté se s oslavnými gesty nechávali fotit v ruinách, které vypadají na důsledek řízené demolice než bombardování.

Vodu pro asi 70 procent obyvatel Damašku a okolí zajišťují dva prameny, z Vadí Barada a ze sousedního Ajn al Fídžá. Asi 1300 obyvatel Ajn al Fídžá přešlo do vládou ovládaných oblastí, pod pravomoc Červeného kříže, čistička vody i město samé jsou ale dál v rukou džihádu. Po několika protichůdných informacích o uzavření dohody, na jejímž základě mohla vláda začít v údolí opravovat poškozené technické provozy, rebelové jakékoli kompromisy odmítli, a vládní jednotky zahájily proti džihádu v údolí rozsáhlou ofenzívu.

Osvobozením východního Aleppa „padly“ i další „nepsané“ dohody, a tak Daeš současně poškodil vodní zdroje pro Aleppo, zatímco americké ozbrojené síly obsadily vodárnu a vyřadily z provozu další elektrárnu, čímž bez proudu zůstává východosyrský Dejrizor a okolí. Daeš posléze vyhodil do vzduchu také úpravnu plynu v Hajjánu na východě provincie Homs, která byla největší svého druhu v Sýrii a zajišťovala elektřinu a plyn na topení pro celou jižní Sýrii včetně Damašku.

Je náhoda, že Al Kajda, Daeš i USA, které v posledních dnech Obamovy administrativy vnímají porážku v Aleppu jako svou prohru tváří v tvář Rusku, útočí na stejnou kategorii cílů? A je náhoda, že nové americké sankce míří na syrskou vládní armádu a její představitele? A je náhoda, že džihád na jihu Sýrie „zničehonic“ získal nové protiletecké rakety, jimiž může útočit na syrské letectvo?

Klid. To jsou jen řečnické otázky.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.