Tomáš Krystlík: Dějiny nebývají takové, jaké nás učili

14.01.2020 10:18 | Zprávy

Po Putinově projevu v Petrohradu k představitelům Společenství nezávislých států (SNS), zabývajícím se okolnostmi vzniku druhé světové války, jsem dostal řadu e-mailových dotazů, cože říkám této ruské slátanině či propagandistické interpretaci dějin (https://aeronet.cz/news/video-vladimir-putin-odtajnil-75-let-stare-a-utajovane-archivy-sssr-s-ukoristenymi-dokumenty-ktere-ruda-armada-ziskala-ve-varsave-a-v-berline-sokujici-dukazy-potvrzuji-ze-za-mnichovskou-zradou/).

Tomáš Krystlík: Dějiny nebývají takové, jaké nás učili
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

Z doprovodných komentářů spojených s obrazovým materiálem k Putinově projevu v pořadu ruské TV-stanice Věsti stojí za zmínku pouze změna hodnocení o 180 %, překvapivá chvála československého generála ruského původu Sergeje Vojcechovského, nepřítele bolševického režimu, odhodlaného v roce 1938 bojovat proti Německu, jehož SMĚRŠ po válce zavlekla do GULAGu, kde laskavou péčí sovětského státu zahynul. Ani není známo, za jakých okolností, kdy a kde.

Jako červená nit vinoucí se Putinovým projevem je rozeznatelná linie „nejen my, nýbrž oni taky, a my až zcela nakonec!“, aby zastřel klíčový význam mezinárodní smlouvy mezi Německem a SSSR ze dne 23. 8. 1939, tzv. Ribbentrop-Molotovovy smlouvy, která ve svém tajném dodatku předvídala a umožňovala likvidaci Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska a přičlenění Besarábie, Finska k SSSR. To vše se až na poslední podařilo, Finsko ztratilo svým statečným ozbrojeným odporem v zimě 1939/1940 ve válce s SSSR přibližně desetinu svého území.

Výrok polského vyslance v Berlíně Józefa Lipského z 20. 9. 1938, že pokud Německo přesune evropskou židovsku populaci do Afriky, tak Poláci postaví Hitlerovi pomník, nelze oddiskutovat. Je nutné ovšem zdůraznit, že vyslanci tlumočí pouze postoje svých vlád a nikoli své vlastní názory.

K čemu sloužila Britsko-německá deklarace z 30. 9. 1939, nebyl Putin evidentně s to řádně vysvětlit, snažil se ale sugerovat, že to byl nepřátelský akt vůči SSSR. Celý text deklarace ale zní: „Pokládáme smlouvu podepsanou dnes v noci (Mnichovskou, poznámka autora textu) a Anglo–německou smlouvu o válečném loďstvu (z 18. 6. 1935, německému válečnému loďstvu povoluje Británie výstavbu do výše 35 % výtlaku britského, v ponorkách do 100 %, poznámka autora textu) jako symbolické pro přání obou našich národů nevést nikdy proti sobě válku. Jsme pevně rozhodnuti, že konzultace mají být cestou, jak naložit s každou otázkou, která by mohla se týkat našich dvou národů, a jsme rozhodnuti pokračovat v naší spolupráci eventuální příčiny našich neshod odstraňovat, abychom přispěli k zajištění míru v Evropě. (Podepsáni) A. Hitler, Neville Chamberlain.“ Nic nepřátelského Sovětskému svazu neobsahuje.

Dále Putin nezdůraznil, zřejmě schválně, že na rozdíl od mezinárodních smluv – jako Mnichovské nebo Ribbentrop-Molotovovy – mají jím uváděné mezistátní deklarace jen pramalou, ba nicotnou právní závaznost. To platí o jím zmíněné britsko-německé i následné francouzsko-německé konzultační deklaraci ze 6. 12. 1938.

Zcela mylně vydává Putin jako důkaz expanze Německa smlouvu mezi Litvou a Německem z 22. 3. 1939 o postoupení území Memelu (Klaipeda) po plebiscitu pod dohledem Společnosti národů zpátky Německu - výkonem správy byla tam po první světové válce Společností národů pověřena Francie, pak bylo území přičleněno k Litvě.

Důležité je i to, co Putin ve svém projevu nezmínil. Německo vypovědělo 28. 4. 1939 Polsku čtyři měsíce před svým útokem vůči němu (!) smlouvu o neútočení z roku 1934 kvůli polské částečné mobilizaci proti Německu zahájené 23. 3. 1939 a kvůli spolčení se Polska s Velkou Británií a Francií proti druhému signatářskému státu, tj. Německu, což obé smlouva zapovídala. Britský ministerský předseda Neville Chamberlain totiž 31. 3. 1939 přednesl v Dolní sněmovně projev, který ve svém důsledku vyvolal celoevropský válečný konflikt: „Jestliže… by byla podniknuta jakákoliv akce, která by jasně ohrozila polskou nezávislost a jíž by se polská vláda také cítila nucena postavit svými národními silami, vláda Jeho Veličenstva by jim ihned poskytla veškerou podporu, která bude v její moci. Příslušné ujištění o tom poskytla polské vládě. Smím dodat, že francouzská vláda mě zmocnila uvést, že v této záležitosti zaujímá stejné stanovisko jako vláda Jeho Veličenstva.“ Velká Británie tak svěřila polské vládě rozhodnutí o tom, kdy začne válku! Naopak, při přepadení Polska 17. 9. 1939 Sovětským svazem byla obdobná polsko-sovětská smlouva o neútočení z roku 1932, prodloužená v roce 1934 až do roku 1945, v platnosti!

Putin dále tvrdí naprostý nesmysl, že po mnichovské zradě a po anexi československých území Německem byla druhá světová válka nevyhnutelná. Inu, nebyla! O zradu Československa spojenci se též nejednalo, protože ve stanovách Společnosti národů obsažených v pařížských mírových smlouvách byla zabudována pojistka spočívající i v odebrání území s cizojazyčným obyvatelstvem Československu, pokud nebude jeho soužití se státotvorným národem vyhovovat, a ještě jedna další ve formě nutnosti změny již uzavřených a ratifikovaných mezinárodních smluv Společností národů, pokud jejich dodržování bude ohrožovat mír. Konfliktní soužití s německou menšinou podtržené československou mobilizací v květnu 1938 mír v Evropě ohrožovalo. Navíc ČSR devět dní před mnichovskou konferencí, 21. 9. 1938 odsouhlasila československá vláda postoupení území s více než 50 % německého obyvatelstva Německu a svůj souhlas s odstoupením nikdy neodvolala!

Téměř nevyhnutelnou v blízké budoucnosti se stala evropská válka teprve po Chamberlainově prohlášení 31. 3. 1939 (viz výše) a po smlouvách uzavřených do poloviny května 1939 Velkou Británií s Holandskem, Belgií, Švýcarskem, Rumunskem, Řeckem, Tureckem o vzájemné pomoci, budou-li signatářské státy napadeny. Nezapomeňme, že Polsko se chystalo Německo napadnout a bylo přesvědčeno, že válku proti němu vyhraje, mimo jiné že čtvrtý den válečných operací dobyde polská armáda Berlín (a to byla polsko-německá hranice mnohem více vzdálena od Berlína než dnes). Nutno konstatovat, že ve svém petrohradském projevu se Putin v podstatě drží pravdy. (Doprovodný komentář nehodnotím.) Přesto je to ukázka mistrné propagandy zamlčením podstatných faktů a podsouváním smyšlených významů tehdejším událostem.

Též je nutno se ptát, proč dosud žádný z profesionálních českých historiků se nepokusil uvést onen Putinův projev na pravou míru? Kvůli tomu, že by musel při vysvětlování porušit lživý národní kánon o hanebné zradě ČSR v roce 1938 spojenci?

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ivan Adamec byl položen dotaz

Souhlasíte s tím, že dopravní infrastruktura je páteří ekonomiky?

A co mě zajímá ze všeho nejvíc je, proč se u nás stavby nových úseků dálnic, ale i třeba opravy silnic tak vlečou? Je jedno, kdo je u vlády, ten problém trvá už roky. I třeba sousední Polsko je na tom líp a myslím, že jsou na tom líp min všechny státy EU nebo minimálně na tom není žádný hůř.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

14:08 Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

Pondělní Seznam Zprávy přinesly další z řady článků týkajících se osoby a osudu doc. Miroslava Ševčí…