Řešením ovšem není regulace - když bude automat jinde, tak tam jinam si hráč cestu najde. Abychom měli jasno  - hrací automaty jsou podle mého názoru jedním z nejhorších fenoménů dneška. Dnes a denně u nich stojí matky, tátové, děti - znám případ, kdy syn ve Svitavách svému otci prohrál v bedně pekárnu, restauraci, hernu i střechu nad hlavou. Starý muž, který vše budoval dvacet let, vzápětí zemřel. Jsou tisíce hráčů, kteří po celé dny a noci kradou, aby mohli výdělek vzápětí hodit do bedny, zatímco jejich děti žebrají o kus rohlíku.

Majitelé heren mají naopak neskutečné neuvěřitelné zisky, jedna herna s dvaceti automaty v okresním městě vydělává až desítky milionů ročně. Co to je za peníze? Jsou to peníze ze sociálních dávek, peníze ukradené a samozřejmě někdy i peníze poctivě vydělané. Jsou to peníze, které v důsledku přinesly spoustu bolesti a neštěstí nejen hráčům, ale i jejich rodinám, jejich okolí. Stát na tom ani na vteřinu nevydělává. Žádná daň nezaplatí škody, které hraním vznikají. Zisky mají jen jednotlivci. Ztráty, a nejen finanční, neseme ale my všichni. To si musíme jasně uvědomit.

Cílem proto není odstranit bedny z dohledu, ale odstranit je úplně. Zákaz všech typů hazardních přístrojů je jedinou cestou ven. Co oči nevidí, to srdce nebolí. 

Tomio Okamura