Hrozí nám globální oteplování, tání ledovců, stoleté sucho. V těchto dnech nám akutně hrozí , že na horách bude vítr, napadne sníh a silnice budou namrzlé. Místo abychom se zaradovali, že konečně zaprší, nasněží, či vítr rozfouká mlhy a smog, tak všechny hromadné sdělovací prostředky stále varují. Prostě na světě se už nic neděje tak nějak normálně, ale vše nám hrozí.

Jen si vzpomeňte na následující hrozby, z nichž některé se pokusím namátkou, bez ohledu na jejich význam a případný hrozebný potenciál, vyjmenovat:

Hrozby: Dluhová, řeckým koncem, rozpadem eurozóny a Evropské unie, celosvětová hospodářská krize, sociální bouře, snížení ratingu evropských států, terorismus, pacifismus, přelidnění, vylidnění, stárnutí populace, globální oteplování, tání ledovců, likvidace deštných pralesů, sucho, nedostatek pitné vody, záplavy, eroze zemědělské půdy, zimy bez sněhu, zimy se sněhem, zemětřesení, sluneční erupce, vybíjení a vymírání živočišných druhů, bezprostřední sopečné výbuchy… a tak bych mohl ještě dlouho pokračovat.

Novináři totiž předpokládají, možná oprávněně, že slovo hrozba a jemu podobné výrazy jsou jediným "magnetem", které jsou ještě schopné informačním přetlakem znuděné čtenáře zaujmout a donutit je tak k přečtení článku či zprávy. Ve světě vládne negativismus, který jakoby říkal: "Jen co je špatné, to je dobré!" Tedy pouze z hlediska novinářů, kteří chtějí své často pseudoinformace prodat.

Protože bych byl rád, abyste si tuto mou glosu přečetli, končím v jejich stylu:

S pozdravem "Zítra ráno nám hrozí, že vyjde Slunce"

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele