V pozvánce na akci byl následující text: „Je ‚Průmysl 4.0‘ užitečným pojmenováním kvalitativně nového a specifického trendu technologického a přeneseně i společenského vývoje, nebo jde pouze o prázdné módní heslo?“.

Postoj účastníků rozmluv sice nebyl stoprocentně jednoznačný, ale byl zcela dominantní. Převažoval názor, že je pojem průmysl 4.0 výlučně ideologický a politický a že neobsahuje žádný věcný, odborný aspekt. Je to také termín „ohebný“, málo definovaný. Jeden z účastníků to označil za novou bublinu na trhu, tentokráte na trhu myšlenek. Bylo to považováno za pojem poháněný politikou, nadbytkem peněz v rukou bank a řady podniků a nedostatkem investičních příležitostí.

Řekne-li se pojem málo definovaný, pochopili jsme, že se většinou má na mysli digitalizace, robotizace, internet a podobné věci. Ne zcela známé je to, že je tento termín importem z Německa, na což naskočilo naše Ministerstvo průmyslu a obchodu. Bylo zdůrazňováno, že je to primárně zájem výrobců nových technologií (a vlády, pro kterou je to náhražka dnes už evidentně zdiskreditovaného pojmu investiční pobídky) a že by možná bylo vhodnější hovořit o „průmyslu 0.4“, nikoli 4.0.

Řadě z nás starších to všechno až příliš připomíná dobu dávno minulou a tehdejší nepřetržitost debaty o tzv. vědeckotechnické revoluci, která měla spasit komunismus i bez jakékoli změny systému.

Nechceme popírat, že se v ekonomice něco děje, ale otázkou je, je-li to kvalitativní zvrat nebo marginální změna. Je-li to, co se děje, jen běžný či přirozený pokrok, nebo jestli dochází k něčemu opravdu přelomovému. Drtivě převažoval názor, že to žádná fundamentální změna není. Důvodem je hlavně naprostá absence jakékoli empirické evidence, nejsou žádná „tvrdá data“. Smysl by to mělo jen tehdy, docházelo-li by k výrazné změně produktivity práce, což v žádném případě není realitou. Data o zvětšování počtu robotů či různých IT věcí, by byla užitečnou výpovědí jen tehdy, projevovala-li by se v produktivitě práce. Realitou je pravý opak, jak u nás, tak ve světě dochází v posledních dekádách k výraznému zpomalení růstu produktivity. Byly připomínány práce amerického ekonoma Roberta Gordona, které jsou věnovány právě zpomalování růstu produktivity.

Tohoto nového hesla se chytá vláda, nejrůznější poradci a poradenské firmy, odbory a pomýlení intelektuálové. Není zřetelné, nakolik je heslo Průmysl 4.0 přáním nebo prognózou. V každém případě je zřejmé, že je v poslední době u nás toto heslo klíčovým argumentem v žádosti o dotace, a proto se ho kdekdo chytá. My víme, že nositelem jakékoli technologické změny nemůže být vláda, ale jen a jen podniky a lidé v nich. Proto bychom považovali za dostačující vrátit se k schumpeterovskému pojmu „inovace“ a nepřijímat další PR klišé.

Ještě tři závěrečné poznámky:

- žádná změna ekonomických zákonitostí nenastala. Není důvod začít přepisovat učebnice ekonomie;

- více bychom potřebovali průmysl 0.0. Budeme mít sice digitalizátory, ale hrozí, že nebudeme mít instalatéry;

- bojíme se okamžiku, až nastane „Svět 4.0“.

Václav Klaus, 5. června 2017.

Psáno pro Institut Václava Klause.